Nils Mikkelsen Utsi - NSR 2. evttohas Davveguovllu válgabiirres

14:18 Borgemánu 16. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 12:15

Válgabiire: Davveguovlu

Bellodat: NSR

Namma: Nils Mikkelsen Utsi

Ahki: 52

Siviiladilli: Náitalan

 

 

Bargu ja oahppu

 

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

 

– Mun lean boazodoalli. Mus lea maid advokáhttadoaibma mas leat erenoamášfágan sámevuoigatvuođat, dan vuolde fas boazodoalu vuoigatvuođat. Ovdal lean leamaš jođiheaddji 22 Fiettar boazodoalloorohagas, ja jođiheaddji boazodoalloorohagas 30c - Nuortajohtolat. Mus lea fágareive boazodoalus, Luondu-, biras- ja servodatfága ja sámegiella Sámi allaskuvllas ja mus lea maid master riektedieđa UiT:s.

 

Eatnigiella/ giella

 

– Davvisámegiella, muhto hálddašan dárogiela maid.

 

 

Politihkalaš duogáš

 

Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

 

– Lean leamaš miellahttu NSR:s sullii 10 jagi. Lean maŋit áiggi áŋgiruššan sámepolitihkas, muhto in leat ovdal leamaš válljejuvvon Sámediggái.

 

 

Váibmoáššit

 

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

 

– Mun lean boazodoalli orohat 22:s, mii lea okta dain orohagain Norgga boazodoalus main leat stuora váttisvuođat/hástalusat stuora areálasisabahkkemiin. Mu fokus lea gáhttet vuođu vai sámi ealáhusdoaimmat galget ceavzit.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin man Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

 

– Reguleren ja ásaheapmi iešguđet doaimmain mat leat hehttehussan sámi ealáhusdoibmii leat stuorámus hástalusat otná beaivvi. Sámediggi ferte bágget debáhta álggahuvvot gáhttema birra mas lea eaktu ásahit diehttevaš ja oadjebas rámmaid vai sámi ealáhusdoaimmat cevzet ja sáhttet ovdánit. Ferte maid bargot dainna ahte oažžut duohta konsultašuvnnaid doaibmabiddjiin ja suinna geasa sisabahkken guoská.

 

Čilge manne / manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

 

– Ruvkedoaimmat, erenoamážit beaiveruvke, mielddisbuktá stuora sisabahkkema ja ráhkada háviid rašes luonddus. Buot sisabahkkemat leat billisteaddjit, dás maid ruvkedoaibma, juoga mii jođánit sáhttá dagahit ahte sámi eallinvuođđu jávká. Go areálasisabahkken akto lea ákkastallon fitnodatekonomalaš jurddahanvugiin, de vajálduvvojit jođánit álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođat maidda Norgga stáhta lea geatnegahttán iežas.

In oainne váttisvuođaid ahte ruvkedoaimmat álggahuvvojit doppe gos eai leat vahágin dahje hehttehussan.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

 

– Boazodoallopolitihkka ii doaimma dál. Lea stuora gaska boazodolliid ja Fylkkamánni gaskkas, erenoamážit goit Eanandoallodirektoráhta/ Biebmo- ja Eanandoallodirektoráhta.

Dehálaš ášši boahtteáiggis lea oažžut luohttevašvuođa boazodoalu ja sin geat hálddašit boazodoalu gaskkas.

Eará dehálaš áššit leat boraspirehálddahus Norggas, mas ferte leat čielga balánsa ekonomiijas ja daid vahágiid gaskka maid boazodoallu/sávzaealáhus vásihit.

Siidaoasis lea leamaš iežas rolla boazodoallolágas, ja dál ferte eret láhkaortnegis, dat lea hehttehussan nuoraide álgit boazodollui.

Seamma dat unohis dilálašvuohta siidaoasi jođiheaddjái šaddá vásttolažžan daid jeavddahemiide maidda siidaoasi miellahtut leat sivalaččat.

Dat kollektiivvalaš ráŋggášteapmi ferte heaittihuvvot lágas, juoga mii ferte gustot sihke go lea boazologu geahpideamis sáhka ja čielga dáhpáhusain mat jeavddaheamet dáhpáhuvvet eaŋkilolbmuin. Boazodoalu areálagáhtten lea dárkilit heajuduvvon boazodoallolágas, juoga mii ferte nanusmahttojuvvot lágas.

Vai buolvamolsun šaddá álkibun, de berre árvvoštallot ahkemearri boazodoalus. Dál nuorat doalahuvvojit olggobealde dainna go boazodoallit, geat leat juo ceggen ealuid, besset doalahit siidaoasi dassážii go leat boarrásat.

 

Eanandoallu, movt sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhussii?

 

– Sámediggi sáhttá ovddidit doaimmaid nu go álggahandoarjaga, reanttuid ja oassemávssekeahtes loanaid álggaheapmái eanandoallodoaimmaide.

Mii guoská ođđa areálaid atnui váldimis eanandollui, de ii ábut dat geavvat dakkár areálaguovlluin mat leat vahágin boazodollui dahje eará meahccegeavaheddjiide.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Movt sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

 

– Stuora feastonuohttefatnasat, fabrihkkaskiippat, fertejit oažžut buktingeatnegasvuođa guollevuostáiváldinrusttegiidda gáttis Finnmárkku riddoguovlluin.

Mii guoská eriide, de fertejit biddjot vuođđun dat fáktát ahte mearrasámiin leat vuoigatvuođat guolleresurssaide. Mearrasámi rievttit fertejit oažžut stuora beroštumi ja čuovvoleami Sámedikki bealis.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

 

– Giella lea dehálaš juohke kultuvrras, maiddái sámi. Jus giella jápmá, de ii kultuvra ge ceavzze áiggi badjel. Sámelága giellanjuolggadusat fertejit doahttaluvvot juohke suohkanis gos Sápmi lea lunddolaš oassi servodagas. Sámediggi ferte bargat doalahit gozihanorgána mii sáhttá iskat man muddui sámelága giellanjuolggadusat doahttaluvvojit, ja čađahit ráŋggášteami doppe gos eai doahttal.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

 

– Ođđa bargosajit fertejit ásahuvvojit nu ahte luondu ii heajuduvvo. Ferte leat dássedeaddu dan ođđa noađis man luondu vásiha vai luondu, resurssa ii heajuduvvo.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

Áššit main leat stuora sisabahkkemat leat čuohcan munnje earenoamážit. Min iežamet orohagas lea mis áitta ahte álggahit Nussira ja álggahit «Monsterlinjjá» 420-KV, dilálašvuođas gos bartaássan gullevaš infrastruktuvrrain lobálaš ja lobihis luottaiguin suohkanis mii lea oalát massán bajilgeahču. Mun oainnán ahte ollislašsubmi buot sisabahkkemiin dál juo sáhttá leat vuostálaga álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođa mii stádas dahje suohkanis lea. Oallugat leat juo šaddan heaittihit iežaset boazodoalu sisabahkkemiid viidodaga dihte.

 

 

Beroštumit

 

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

 

– Bivdu ja guolásteapmi.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

 

– Dat gal lei šaddat áhččin.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

 

– Luonddus gávnnan ráfi.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

 

– Dat gal leat várra oallugat, muhto sáhtán oanehaččat lohkát Nelson Mandela ja dr. Martin Luther King. Sudnos lei stuora servodatáŋgiruššan minoritehtagažaldagaid ja vealaheami ektui.

På forsiden nå

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

RDM-Porsáŋggu musea bovde čájáhusrahpamii gos čájehit Liv Engholm govvačájáhusa. Son govve earret eará luonddu, olbmuid ja elliid, ja sus lea álo govvenapparáhtta fárus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:32 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Guovdageainnus šaddet čázi haga sullii njeallje diimmu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:42 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Politiijat dieđihit ahte leat ain olles veagain ohcamin Odd Henry Lahma Deanus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:37 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dás beasat lohkat čoahkkáigeasu ivttá FeFo stivračoahkkimis, mas dahkkui historjjalaš mearrádus go ášši sáddejuvvui Sámedikki meannudeeapmái Finnmárkkolága vuođul. – Ledjen gal vuordán dan bohtosa, muhto goitge lean gal veahá beahtahallan go sávven ahte eanetlohku jienasta árválusa vuostá, logai Mathis Nilsen Eira maŋŋel čoahkkima.

12:39 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Marit Mathisdatter Anti muittohuvvan isit, ferte máksit 9350 ruvnno mánnui orrut fuolahusvisttis Kárášjogas, ja eamida mielas leat dát olmmošmeahttun hattit. Oktiibuot go lea máksán buot rehkegiid, de báhcá son velggolažžan 2700 ruvnno mánnui.

10:09 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Finnmárkku fylkkalávdegoddi válljii disdaga orrunmovtta bálkkašumi vuoiti.

Almmuhuvvon ikte, dii. 07:39 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dál lea viimmat Sea King seivon Sieidái ja lea gearggus vuolgit ohcat Odd Henry gii lea láhppon.

15:31 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Gielddabargiguoktá leaba mielde ohcamin Odd Henry ja soai leaba bargan suinna máŋga jagi, sudnuide lea dehálaš ahte son gávdno.

14:33 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Vahkku 38 galgá Stáda geaidnodoaimmahat čađahit busseboagándárkkistemiid. Sii sávvet ahte dán háve eai gávnna mánáid geat leat vuollel 15 jagi boarrásat ja leat luovos bussiin, nu go ovddit dárkkisteamis gávdne.

14:50 Čakčamánu 19. beaivi 2017