LIHKKU DUTNJE: Kárášjoga kulturskuvlla dánsunpedagoga Ansjelika Kemi addá dánsunoahppái Biret Iŋgá Pieskii liđiid maŋŋá go Kárášjoga gieldda várresátnejođiheaddji John Nystad lea Pieskii geigen 10.000 kruvnna niehkostipeanddaruđaid. Gurot ravddas vuordá Kárášjoga skuvlla sadjásaš rektor May Britt Hansen Balto diplomain. Buot govat: Astrid Helander

Lávkki lagabut baleahtta niegu

Kárášjoga várresátnejođiheaddji John Nystad geigii mannan duorastaga 14 jahkásaš Ohcejoga gieldda niidii ja Kárášjoga Kulturskuvlla oahppái, Biret Iŋgá Pieskii, 2017 Niehkostipeandda mii lei 10.000 kruvnna ja diploma. – Háliidan ahtanuššat baleahttadánsejeaddjin, lohká Biret-Iŋgá Pieski.

13:29 Geassemánu 17. beaivi 2017

Kárášjoga várresátnejođiheaddji John Nystad almmuhii 2017 Niehkostipeandda vuoiti ja geigii vuoitái Biret-Iŋgá Pieskii 10.000 kruvdnosaš šeahka mannan duorastaga, Kárášjoga Kulturskuvlla giđđačájálmasas.

Geigema oktavuođas jearahii son maid Biret-Iŋggá.

– Lean dánson gávcci jagi Kárášjoga kulturskuvllas. Min bearrašis dánsot buot oappát ja dál velá mu nuoramus oappážat. Eanemusat lea mu eadni dolvvodan min ovddos maŋás. Stuorámus niehku lea šaddat baleahttadánsejeaddjin, muhto lea váttis nu guhkás joavdat. Mun lean smiehttan go gearggan skuvllas, ahte manan máttás Helssegii gos lea dánsunfálaldat, muitalii Biret-Iŋgá Pieski lávddis.

 

Ruhta manná dánsumii

14 jahkásaš Biret-Iŋgá Pieski muitala son áigu geavahit niehkostipeanddaruđaid dánsuma ovddideapmái, dánsunkurssaide ja dánsunbiktasiidda.

– Baleahtas háliidan erenoamážit ovdánit. Lean smiehttan baleahttaskuvlla vázzit, muhto lea váttis dohko beassat. Mun ferten hárjehallat olu, lohká son boahtte áiggi birra.

 

Evttohan ovdal niehkostipendii

Kárášjoga kulturskuvlla dánsunpedagoga Ansjelika Kemi muitala son evttohii Biret-Iŋgá Pieski diibmá juo niehkostipendii, muhto dalle eai lihkostuvvan.

Dál ožžo sii gielalaš veahki ja evttohusa sáddet video, mii čájeha Biret-Iŋgá Pieski dánsumin. Dánsuma gávdná dáppe.

– Biret-Iŋgá Pieski lea vássán jagi olu ahtanuššan. Son lea vuoruhan dánsuma ja lea čielgasut mihttomearri dál. Mii leat ožžon hirbmat buori veahki NRK Sápmi fotográfas gii lea Biret-Iŋgá Pieski filbmen ja redigeren filmma. Sáddiimet juryi Troandimii guokte iešguđetlágan video gos Biret-Iŋgá Pieski dánsu okto iešguđetlágan teknihkain, namalassii baleahta variašuvdna «La Fille Mal Gardee» ja velá «Tango». Oaččuimet dalán vástádusa ahte dát lei hirbmat buorre, lohká dánsunpedagoga Ansjelika Kemi.

 

Mánnávuođa niehku

Lávddis dánsu Biret-Iŋgá Pieski baleahtadánssa «La Fille mal Gardee» geahppasit, njuiku ja jorggáhallá, eai juolggit gullo čoalkimin láhttái go njuike ja seaivu, ii ge oro šieđđaluvvamin veaháš ge, dánsu dego dolgi.

Dánsunpedagoga Ansjelika Kemi čilge ahte baleahttadánsejeaddji ferte olu hárjehallat vai nákce geahppa lávkkiiguin dánsut.

– Ii leat rumašdeattus sáhka, muhto man gievra olmmoš lea njuikut olu ja geahppasit. Baleahttadánsejeaddji šaddá olu iežas dánsunskihpára lovttohallat ja dat čuohcá čielgái. Biret-Iŋgá lea gievra dánsut, čilge Ansjelika Kemi.

– In lean vuordán oažžut niehkostipeandda, Wow, mu evttohan, ja go vuiten jurdilin manin MUN, go Norggas leat olu čeahpes nuorat. Ansjelika lea mu veahkehan ja mun lean sutnje hui giitevaš. Mus lea miella bargat ámmátdánsejeaddjin. Láven olu hárjehallat. Dánsuma oktavuođas láven vanahallat olu go dat lea hui dehálaš ja muđui maid. Skuvllas spealan spábbaspealuid vai šattan buoret vuoimmis, amas in šieđđaluva nu álkit. Ii galgga oidnot lávddis ahte lean šieđđaluvvan, čilge Biret-Iŋgá Pieski ja muitala son hárjehallá njelljii vahkus dánsut.

(Ášši joatká gova vuolábealde)


UNNA BALLERIINAŠ: Biret Iŋgá Pieski, riegádan 2003:s, dánsu solo dahje okto 20.11.2010. Lei vuosttaš jahki go dánssui baleahta.

Čieža jahkásažžan álggii

Dan rájes go Ansjelika Kemi evttohii su čieža jahkásažžan baleahta dánsugoahtit, de leamaš baleahttadánsun su mánnávuođa niehku.

Son lea smiehttagoahtán maid galggašii bargat jus ii beasa baleahttaskuvlii nu mo háliidivčče, ja vuorjašuvvá jurdagiidda maid galggašii dahkat jus son fuomáša son ii hálit šat dánsut.

– Leamaš mu mánnávuođa niehku. Mun liikon hárjehallat ođđa lihkastagaid, liikon geahččalit iežan rájáid. Sáhttá álo ahtanuššat, lohká son.

 

 

Váhnemat ruoktot ordne hárjehallanrusttegiid

Biret-Iŋgá Pieski váhnemat leat Merja ja Nilla Pieski ja sudnos lea vihtta nieidda geat buohkat leat oahppan dánsut kulturskuvllas.

Nieiddat leat Laura, dál 20 jagi, Pinja 18 jagi, Bire-Iŋgá, Bikká Risten 12 jagi ja Sárá Májjá 10 jagi.

Son muitala nieiddat leat álo beroštan dánsumis ja gulai Kárášjogas lea dánsunfálaldat, de son dieđihii iežas dohko.

– Čielggadeimmet ášši ja dasa lei vejolaš searvat, de nieiddat besse álggahit dánsuma. Sin mielas lei somá ja juohke oabbá leamaš oahppi. Oahpahus lei dárogillii ja orui álkimus álgit dánsumii go das sáhttá geavahit rumašgiela. Buot oahpahus ii leat dušše giela bokte. Lei somá ahte Ansjelika Kemi oinnii ahte Biret-Iŋggás lea attáldagat dasa ja háliidedje su evttohit dohko, lohká Merja Pieski.

Muitala soai isidiin leaba bidjan orrunlatnjii speadjala ja dollestanholgga gos nieiddat besset hárjehallat ruovttus. Bearrašis leamaš dáhpi fitnat dánsunkurssain mat lágiduvvojit Suomas.

Suomas lea dál ohppiin geasseluopmu ja bearraša nieiddat servet dán vahkkus Kuopio dánsunfestiválii ja Biret-Iŋgá fas baleahttakursii.

– Biret-Iŋgá háliida ovdánit nu guhkás go lea vejolaš. Ii sáhte niegadit, jus ii hálit vuos iskat ja hárjehallat. Son lea velá nuorra, ii ge dárbbaš vuos mearridit. Dánsun leamaš álo su váibmoášši. Su niehku lea beassat baleahttaskuvlii. Oaidnit leš, čilge eadni Merja Pieski.

(Ášši joatká gova vuolábealde)


FALLI: Biret Iŋgá Pieski dánsu «taŋgo», seamma dánssa mainna sáddii ohcamuša oažžut stipeandda. Fallivuođa ja soddjilisvuođa čájeha.

Niehkostipeanda viđát geardde Kárášjohkii

Drømmestipendet dahje Niehkostipeanda lea norgalaš kulturskuvllaráđi ja Norsk Tipping oktasašdoaibma. Stipeanda juhkkojuvvo nuoraide gaskal 13 ja 20 jagi vai movttiidahttá sin joatkit.

Kárášjoga kulturskuvlla oahppit leat dán 14 jagi vuoitán viđa geardde niehkostipeandda.

Niehkostipeandaortnegiin háliida čalmmustahttit gielddaid mánáid ja nuoraid barggu. Jury vállje 100 stipeandavuoiti juohke jagi.

Dán jagi ožžo Finnmárkkus vihtta evttohasa 10.000 kruvdnosaš niehkostipeandda. Sii leat Jovnna Levi Joks Vars Deanus, Tom-Rudi Solheim Jacobsen Muosáhin, Rasmus Olsen Álttás, Skjalg-Helmer Vian Čáhcesullos ja Biret Inga Pieski Kárášjogas.

 

Reivve juryi

Niehkostipeandda ohcamis galgá maid ohcci čállit iežas birra ja maid son háliida bargat.

Reivves muitala 14 jahkásaš Biret-Iŋgá Pieski gii son lea ja sii ásset Suoma bealde smávva gilážis ja lagamus kulturskuvla lea 75 kilomehtera duohken Kárášjogas.

– Álgen dánsunlinnjáid go ledjen guhtta jagi boaris ja mu dánsunpedagoga Ansjelika Kemi rabai munnje ođđa máilmmi. Dan rádjái ledjen dušše áddestallan mun boarrásat oappáid ja sin váilevaš čilgehusaid. Baleahtas leat posišuvnnat mat gáibidit buot áicilvuođa ja dušše gierdevaš hárjehallamiid bokte ahtanuššá. Go lean oahppan daid, de lea illu stuorámus bálká. Dánsun lea mu eallin ja dan háliidan joatkit nu guhká go ealán. Mu niehku lea dánsut baleahta. Mu ovdagovva lea Ukrainalaš Svetlana Zakharova gii lea prima ballerina Bolšoi Baleahtas. Dieđán geaidnu lea guhkki ja garas ja gáibida nana áŋgiruššama. Anselika Kemi movttiidahttá mu ja lohká mun galggan ohcat geasseskuvllaide go dat lea mu ahtanuššamii buorre, muhto lea guhkki dohko ja divrras. Niehkostipeanda veahkehivčče mu ovtta gaska juksat mu mihttomeari, čállá Biret-Iŋgá Pieski.


BALEAHTTADÁNSEJEADDJI: Biret Iŋgá Pieski dánsu «La Fille mal Gardee» baleahttabihttá, seamma dánssa mainna sáddii ohcamuša oažžut stipeandda, mannan duorastaga.

Fáddásánit
Magasiidna

På forsiden nå

Dál lea FA Sámi presideanttas viimmat illusáhka sidjiide geat leat váillahan Sámecupa.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:55 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Dáiddár Linda “Zina” Aslaksen lea málen dáiddagova Scandic hotealla guossestobu seaidnái, mii lea inspirerejuvvon sámi meavrresgári dološ symbolain. Hotealladirektevrra mielas lea dát dat čábbámus seaidni olles Kárášjogas.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:03 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Vuollegis viessoloatnareanttut ja buorideapmi Norgga ekonomiijas sáhttá nannet viessohattiid. NBBL ođđa rapporta čájeha ahte viessohattit sáhttet jorggihit juo boahtte jagi.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:34 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Sámi artista Sofia Jannok oažžu 1,3 miljovnnasaš stipeandda Ruoŧa dáiddalávdegottis Konstnärsnämnden.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:33 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Dearvvašvuođadirektoráhtta ávžžuha mánnodaga heaitit, go de lea heaitinbeaivi.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:31 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Lea go dus lagas olmmoš geas lea demeansa ja háliidivččet diehtit eambbo dán dili birra? De lea dát kursa dutnje

Almmuhuvvon odne, dii. 09:06 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Kárášjoga gielddastivračoahkkimis ikte jienastii posišuvdna virgádit ođđa ekonomiijabargi veahkehit gieldda čorget váttes ekonomalaš dilálašvuođa.  Várresátnejođiheaddji John Nystad (SáB) lohká ahte gielddas lea hoahppu oažžut veahki.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:22 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Stádaministara mielas lea buorre go ráđđehusas leat golbma nissona njunnošis. Ine Eriksen Søreide lea Norgga vuosttaš nisson olgoriikaministtar.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:51 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Riddu Riđđu AS stivrajođiheaddji Christina Henriksen muitala ahte sii leat duhtavaččat bargoveagain geat galget jođihit álgoálbmotfestivála ovddasguvlui.  – Mis lea áigumuš ahte Riddu Riđđu galgá leat dat deháleamos álgoálbmotfestivála, lohká son preassadieđáhusas ja lohká jáhkkit ođđa festiválahoavdda ja beaivválaš jođiheaddji dahkat buori barggu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:33 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Statistihkalaš guovd­dášdoaimmahat árvala máŋga gáldu gos gávnnašii sámegielagiid, ovdamearkka dihte geahččat geat čužžot mearkaregistaris ja geat leat čađahan sáme­giel­eksámeniid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:21 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Ruoŧŧelaš, gii lei iežas ustiba mielde goargŋumin Vågakallen 943 alla váris Lofuohtas, gahčai ikte eahkedis ja dál lea Nordlándda politiijaguovllu dieđihan ahte almmái lea gávdnon jápmán.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:10 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Politiijat muittuhit ahte sáhttá 9000 ruvdnosaš sáhkku jus gožžá eará sajiide go hivssegii.

Almmuhuvvon ikte, dii. 12:39 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámediggeráđđi lea dál bargagoahtán 2018 bušeahtain. Dál oaivvildit ahte sin doaibmanvejolašvuohta lea garrasit gáržžiduvvon, smávva lassáneami geažil stádabušeahtas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:31 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámedikki ovddasteaddjit čoahkkinaste gieskat ON mánáidlávdegottiin Genéves. Sámediggi ovdanbuvttii muhtun hástalusaid maid sámi mánát ja nuorat vásihit.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:54 Golggotmánu 20. beaivi 2017