Preassagovva: Beaivváš Sámi Našunálateáhter

Nággáris rievssatčivggaš olaha nuorra gehččiide

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea dál johtimin iežaset ođđa mánáidteáhterbihtáin «Rievssatčivga». Ávvira árvvoštalli finai geahččamin čájálmasa go gallededje Kárášjoga.

15:15 Cuoŋománu 21. beaivi 2017

Iŋgor Ántte Áilu Gaup dat lea váldoneavttár dán bihtás mii lea rievssatčivggaža birra guhte lea láhppán iežas čáppa biktasa. Ja Gaup gal devddii dán rolla ollásit.

Neavttedettiin ilbmá unna nággáris, leaikás, juoigalas ja juonalaš rievssatčivggaš su bokte, guhte čaimmaha sihke ollesolbmuid ja mánáid iežas somás dajahusaiguin.

«Geahčadettiin čájálmasa máŋgii jurdilin ahte gal dat jo máhttá go muittuha juste dego muhtin 4-jahkásačča mii sihke suhtada ja njálggista vai oažžu iežas miela mielde.»

Iežas láhttademiiguin jáhkán ahte sihke rávisolbmot ja mánát oidne oahpes dáhpáhusaid, vaikke muitalus ii leat gal oahpis ovdalaččas.

 

Rievssatčivga

Čálli: Jens Martin Mienna

Bagadalli ja Koreográfa: Mette Brantzeg

Lávdehábmejeaddji: Bernt Morten Bongo

Elliidhábmen/hámát: Sara Kander

Guovssahas: Sámi Allaskuvla Hilde Hauan Johnsen bokte

Čuovgahábmejeaddji: Olav Johan Eira

Jietnahábmejeaddji: Svein Egil Oskal

Lávdedávvirat: Ole Thomas D. Hætta

Goarrut: Gerlinde Thiessen ja Ann Majbritt Eriksen

Neavttárat: Iŋgor Ántte Áilu Gaup, Egil Keskitalo, Mary Sarre ja Anitta Suikkari

Jens Martin Mienna vuosttáš teáhterbihtá lea máinnasčájálmas mánáid várás, mas ođđa vugiin muitala dološ máidnasiid ja oahpaha mánáide elliid luđiid.

«Váldokaraktera, rievssatčivggaš, váldá gehččiid mielde mátkái ohcat iežas čáppa biktasa man lea ožžon eatnistis go riegádii, namalassii geassebiktasa.»

Son moriha ja fuomáša ahte sus lea gabba bivttas badjelis, ja de jierásnuvvá dassážii go gávnnaha ahte ferte leat suoláduhttán biktasis.

Ja de vuolgá ge davás, ja mátkkis deaivvada eará elliiguin nu go gáhkkoriin, getkkiin, riebaniin ja gumppiin.

 

Dáid deaivvademiid bokte mii gullat dološ máidnasiid, ovdamearkka dihte go deaivvada guovžžain guhte lea bárgumin go lea darvvihan iežas biehčama rudnái, ja dáid deaivvademiid bokte mii beassat gullat maid elliidluđiid.

«Gaup čehpet dájuha mánáid maid juoiggastit, ja nagoda ge bures oažžut oktavuođa gehččiiguin.»

 

Lávdečiŋat leat hui álkit ráhkaduvvon, maid sirddašit nu ahte muhtomin dat nektet váriid, eará háviid ges duoddariid ja jávrriid.

Dasa lassin geavahuvvojit maid ođđaáigásaš effeavttat ealligovaid bokte mat ihtet lávddi duohkái. Dát doaimmai hui bures, go mánát orro álkit fáhtemin mii dat ain dáhpáhuvvá lávddis.

Biktasat ledje maid hutkáivuođain ráhkaduvvon, sihke čábbát ja suohttasat olggosoaidnit ja heivejedje hui bures bihttái mu mielas, nu mo Beaivváža lávdebiktasat lávejit ge dahkat.

 

Lea veahá váttis diehtit juste guđe ahkásaččaide dát teáhterbihttá lei jurddašuvvon, dát árvvoštalli gal diehttelasat ii dáidán aitto ulbmiljovkui gal gullat, muhto návddašin liikká bihtá.

«Jáhkán ahte bihtá lei oaivvilduvvon 3-7 jahkásaččaide, go dat soittii veahá issoras sidjiide geat leat nuorabut, ja soittii veahá menddo njozet ovdánit ges daid mielas geat leat boarráseappot go 7 jagi.»

Muhtin oasit eai doaibman nu bures, go geahččit orro jođánit dolkkástuvvamin daid osiin gos lei veahá jaskat, omd go rievssatčivga deaivvadii muhtin elliiguin.

Dalle soittii menddo olu dialoga neavttáriid gaskka, eai ge áibbas olahan gehččiide, muhto šattai dego sierra máilbmi masa mii geahččat, muhto mas eat lean oassin.

 

Eará deaivvadeamit ges doibme hui bures, ovdamearkka dihte go rievssatčivga deaivvadii Buolašádjáin, man Egil Keskitalo, nevttii.

«Dát jazz-čuojaheaddji buolašádjá mas guhkes čurggodan rasta-bárggáldagat libardit, dan botta go ieš luoittaša čáppa, majestehtalaš biktasiin, bođii ovdan dego diekkár hui oadjebas karaktera. Ja lei áibbas earálágan go maid olmmoš soaitá jurddašit go govahallá Buolašádjá, muhto liikká juste dakkár mo buolašáddjá dáidá ge leat.»

 

Buolašáddjá oahpaha oainnat rievssatčivgga juste nu mo sápmelačča vierru leage, álggos viggá veahá čilget manne lea skeŋken rievssatčivgii gabba biktasa, muhto go rievssatčivggaš ii duđa dasa ja suhtadišgoahtá de suovvá coggat dan čáppa ivdnás geassebiktasa.

««Gal doppe oahppá» jurddašanvuohki dovdo vuohkkasit duogážis dien oasis.»

Rievssatčivga lea duđavaš iežas geassebiktasiin, gitta dassážii go fuomáša ahte dainna ii leat nu jierpmálaš dálvet čiŋadit, go de han menddo álkit oainnahallá boraspiriide mat áiggoše su borrat.

De šaddá ge fas máhccat Buolašádjá lusa, ja čábbát jearrat fas iigo son oččošii dálvebiktasa fas baicce coggat.

Dan maŋŋil leat buohkat duđavaččat, geahččit maid.

Bihtá johtá dál miehtá Sámi, boahtte vahkos lea dan vejolaš oaidnit earret eará Deanus ja Vuonnabađas, ovdal go johtigohtet maiddái suomabeale ja ruoŧabeale Sámis.

Jus dus leažžá vejolašvuohta fitnat dán čájálmasas, de gal áinnas ávžžuhan dohppet mánáidat dahje fuolkemánáidat mielde, ja návddašit dán somás bihtáža.

 

 

 

Avvir.no sávva rabas ja áššálaš digaštallama. Mii doalahit rievtti sihkkut sátnevuoruid.

På forsiden nå

Otne sáddegoahtá NRK njoazes-TV sáddaga giđđajohtima man olbmot besset čuovvut birrajándora NRK2:s ja NRK neahtta-TV bokte.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:38 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Leavnnja dievdu, badjel njealjelotjahkásaš, lea dubmehallan máksit 12 000 ruvdnosaš sáhku dahje čohkkát 24 beaivvi go fálai ruđaid nieiddažiidda ja geažuhii sexa-oastima.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:32 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Christina Hætta lea ALTA 2017 konferánssa prošeaktajođiheaddji. Dat lea stuora eamiálbmot sosiálafágalaš konferánsa mii lágiduvvo Álttás geassemánus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:24 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Máttaluobbalis Guovdageainnus dagahii gutnaskállu, man viessoeaiggát lei guođđan verándda ala, ahte viessu goasii buollái.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:34 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

– Lean ilus ja rámis go beasan leat mielde dán deaivvadeamis dán jagi. Foruma lea dehálaš eamiálbmotáššiid čalmmustahttimis, ja dán jagi lea ON eamiálbmotjulggaštusas logi jagi ávvudeapmi, lohká stáhtačálli Anne Karin Olli.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:01 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Ráđđehus bidjá odne ovdan ođđa rámmaplána mánáidgárddi sisdoalu ja bargamušaid várás. Sámediggi lea duhtavaš dainna go rámmaplána árvovuđđui leat sámi mánáid dárbbut váldojuvvon mielde.  

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:13 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Guovdageaidnulaš Håvard Klemetsen loahpaha iežas valáštallankarrieara. Son lea vuoitán gávcci MM- ja OG-medálja.

Almmuhuvvon ikte, dii. 08:50 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Nie leat muhtun dajahusat John Máhtte Utsi luođis, «Hoaŋkabealjit», mii lea okta dan moaddelogi luođis mat geassái ilbmet ođđa juoiganskearrus. Geahča video!

17:07 Cuoŋománu 21. beaivi 2017

Finnmárkulaččaide šaddá hálbbibun ja álkibun murret.

Almmuhuvvon ikte, dii. 07:41 Cuoŋománu 24. beaivi 2017

Nu logai Norgga riikajoavkku čuoigi ja fállejohkalaš Finn Hågen Krogh ovdal Beaskáđasčuoigamiid, muhto son vuittii ja mieđiha ahte dat galgá leat erohus riikajoavkočuigiin ja dábálaš bargoolbmuin.

15:55 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Ikte álge dán jagáš ráidočiekčamat. Porsáŋgu čievččai IL Nordlys vuostá ruovttušiljus, gos Nordlys vuittii.

11:11 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Mannan ija ledje sihke áitagat ja riiddut maid Finnmárkku politiijat šadde čoavdit. Dán dieđa Finnmárkku politiijaguovlu Twitteris.

09:52 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Boazopolitiijain leamaš stuorra skohterdárkkisteapmi Oarje-Finnmárkkus dán vahkkoloahpa.

08:57 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Máŋgga sajis váriin lea dáid maŋimuš áigge muohttán ja bieggan. Garra biekkat leat ráhkadan heaŋggoskálvviid mat dagahit uđasvára.

12:03 Cuoŋománu 22. beaivi 2017