ŠOHKAS: Deatnogátte Irenes, dahje Reidun Irene Pettersenis, illá bođii jietna ge go vieččai Áillohaš-bálkkašumi. – Ledjen njulgestaga šohkas, muitala ieš. Govven: Inger Marita Bals.

– Eat lean eisege vuordán

Deatnogátte Nuorat dat ožžo dán jagáš Áillohaš-bálkkašumi. Ieža gal ledje jáhkkán dien áiggi vássán.

20:08 Cuoŋománu 15. beaivi 2017
Ođastuvvon: 18.04.2017 - 11:15

Sámi Grand Prix doaluin, beassášlávvardaga juhke Áillohaš-bálkkašumi nu mo dáhpi leage.

Dán jagi ožžo Deatnogátte Nuorat dán bálkkašumi, mas lea 20 000 ruvnnu ruhtaárvu ja gudni.

 

Eai jáhkkán oažžut dán goassege

Reidun Irene Pettersen dat lei Guovdageainnus viežžamin bálkkašumi joavkku ovddas, ieš leaikkastallá ahte lei dájuhuvvon dohko, go son lei maiddái jurylahttu SGP lávlunoasis.

– Na dien in lean vuordán, go mii diehtit ahte dál geigejuvvui diet bálkkašupmi 25. geardde. Muittán mii hálešteimmet dán bálkkašumi birra muhtin logemat jagi dassái, ja gávnnaheimmet ahte go dássážii eat lean ožžon dán de eat dáidde goassege oažžut Áillohaš-bálkkašumi, muitala Pettersen.

Son muitala iežas riŋgen daid eará joavkolahtuide maŋŋil, eai ge dat ge lohkan iežaset leat vuordán dán.

– Dát lei nu erenoamáš, das lea nu stuorra mearkkašupmi duođaid. Hirbmat, hirbmat somá, dovddan ahte ain njuorrasan, lohká Pettersen.

 

Illá goasttai lávddi ala

Deatnogátte Nuorat

Deatnogátte Nuoraid joavku: Irene Pettersen, Ingvald Guttorm, Hartvik Hansen ja Leif Wigelius. 

Dan golmma maŋimuš almmuheames lei Tore Aslaksen mielde Leif Wigelusa sájis.

 

Almmuhedje 3 skearru 1970 jagiid ja ovtta CD 2001as:

1. “Dædnogádde Nuorat” (MAI 1974).

2. “Dædnogáddis” (Jårgalæddji 1976)

3. ” DædnogáddeNuorat 3 (Jårgalæddji 1979).

4. ”Deatnogátte Nuorat – Buoremusat” (Iđut 2001, CD)

 

Gáldu: Deatnogátte sámesearvi

Go Pettersena čurvo lávddi ala boahtit, de oidnui bures ahte dát lei vuordemeahttun sutnje, go sus ii boahtán jietna eará go giitit bálkkašumi ovddas.

– Mun gal ledjen njulgestaga šohkas, jus dat eai lean láidet mu lávddi ala de in lean várra oba goastat ge dohko. Šadden lohkat sudnuide geat geigiiga bálkkašumi, ahte álli jeara mus maidege go mun gal lean nu njuorrasan ahte ii boađe jietna, čaibmá son.

Ieš lohká iežas dušše ráivulan gova fárrui ja doapmalan eret lávddi alde nu jođánit go vejolaš.

– Šadde viega boahtit dainna šeahkain vel maŋis, go dan mun gal in oba muitán ge dohppet, čilge son.

 

Soaitá guođđán lávddi agibeaivái

Iige son gal loga alddis leat šat miela lávddi ala lávket.

– Mun gal lean bálton, dasa leat olu sivat ja vásáhusat duogážis, maid jáhkán lea buoremus diktit muitalkeahttá, čilge son.

Son dattege ii loga áibbas sihkkarit sáhttit lohkat ahte lea agibeaivái guođđán lávddi.

– Áigi dan ferte čájehit, čilge son.

Earát geat gullet jovkui gal ain čuojahit duos dás, earret eará Hartvik Hansen, guhtet beassážiid áigge čuojahii Kárášjogas joavkkuin man leat gohčodan «Urbredden fra Tana og Karasjok».

Márkomeannus čuojahit maid Deatnogátte Nuorat dán geasi, dalle leaba Hartvik Hansen, Tore Aslaksen lávddis.

Reidun Irene Pettersena ovddas ges lávlu Anne Lise Varsi joavkkus.

 

Čuvvon máŋga buolvva

Deatnogátte sámesearvi dat lei evttohan ahte Deatnogátte Nuorat galggašedje oažžut dán bálkkašumi.

Nubbijođiheaddji Ellinor Guttorm Utsi lohká ahte lei hui ilus go joavku oaččui bálkkašumi.

– Dat gal lei duođaid ánssášuvvon, jurddašin ahte ledje várra galgat ovdal jo oažžut dán bálkkašumi. Sin musihkka lea dovddus miehtá Norgga, ja maiddái olggobeale riikkarájáid dovdet olbmot sin šuoŋaid.

Sámesearvi lei sádden guokte siidosaš ákkastallanreivve, mas čilgejedje manne sin mielas dát joavku ánssáša bálkkašumi. 

Das čállet earret eará:

«Sin musihkka áin otná beaivve eallá sihke boarrásat ja maiddái nuorat olbmuid gaskkas. Hui dávjá leat olbmot «nostalgihkkárat», ja dan musihka maid nuorran leat gullan ja liikon, ii leat nu álki hilgut. Dattetge ii leat nu dábálaš ahte nuorat liikojit dan musihkkii maid sin vánhemat leat nuorran liikon. Muhto nu ii leat Deatnogátte Nuoraid  dáfus. Sin lávlagat ja luođit leat jo čuvvon máŋga buolvva.»

 

 

Avvir.no sávva rabas ja áššálaš digaštallama. Mii doalahit rievtti sihkkut sátnevuoruid.

På forsiden nå

Návvutnii rahppo dán čavčča sámi giellaguovddáš. Prošeaktajođiheaddji Ragnhild Enoksen illuda, go son jáhkká dat sáhttá leahkit oassin sámegiela ealáskahttimis riddoguovllus.

Almmuhuvvon odne, dii. 17:22 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Máilmmi buoremus guođohanbeatnaga namma lea Gin, ja lea Norggas. Nederlánddas lei guođohanbeatnagiid máilmmimeašttirgilvu, masa serve 250 beatnaga.

Almmuhuvvon odne, dii. 17:37 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Go Máret Laila Anti vásihii ahte ii ožžon NAV bálvalusa sámegillii, de moittii son dan sámegillii. – Mis leat bálvalusfálaldagat sámegillii, vástidedje NAV:s dárogillii.

Almmuhuvvon odne, dii. 16:14 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Norggas eai geahča lihka olu TV, go liegga geassebeaivvit leat. Dan dieđiha ođđa riikaviidosaš iskkadeapmi mii lea čađahuvvon.

Almmuhuvvon odne, dii. 17:00 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Coop:s eai leat goasse leamaš eambbo mieleaiggádat, ja dán jagi orru šaddame áiggiid stuorámus vuoitodienas.

Almmuhuvvon odne, dii. 16:50 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Mikkel Eskil Mikkelsen lea okta dain nuorra politihkkáriin geainna beassat eanet oahpásmuvvat. 

 
Almmuhuvvon odne, dii. 14:30 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Diibmá go lágidedje mánáidfestivála Sievjjus, ledje 115 máná ja 137 ollesolbmo boahtán festiválii. Dán vahkkoloahpa bovdejit fas mánáidfestiválii gos sáhttá earret eará Elias-fatnasiin vuodjit, njorostallat ja finadit máinnastanbottuin gámmes.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:22 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Boazodoalli mielas ii leat riekta go galgá dieđihit Biebmobearráigehččui geat su biergoverddet leat, ja dovdá dán joatkkan detálljastivremis maid juo vásihit boazodoalloealáhusas.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:52 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Ellos Deatnu -lihkadus lea sádden reivve Norgga ja Suoma stáhtaide, mas bivdá sin čilget goas ja mo sii leat mahkáš ožžon oamastan- ja hálddašanrievtti Deanu čázádahkii.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:20 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Deanučázádaga Guolástanhálddahussii sáhttá dieđihit erenoamáš dieđuid guolástanrapportii lassin dábálaš dieđuide. Dát dieđut leat guolásteddjiid seksuálaeallima birra, ja galget sáhttit dieđuid addit das manne muhtumis lea buoret guollelihkku go earáin.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:35 Suoidnemánu 20. beaivi 2017

Leat go oagguntuvrii vuolgime? Loga áššis mo Nofima dutkit ávžžuhit gieđahallat guoli, vuoi lea sihkkarastet buoremus kvalitehta guliin maid gottát.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:18 Suoidnemánu 21. beaivi 2017
Geassegilvu:

Namma: Ronald Pulk

Ahki: 37

Guovlu: Guovdageaidnu

Almmuhuvvon odne, dii. 10:58 Suoidnemánu 21. beaivi 2017

Guovdageainnu nieida Elle Rávdná Näkkäläjärvi lea geahččan máŋga «High School» filmma, ja dal son beassá viimmat ieš vásihit dán earenoamáš Amerihkálaš nuoraidkultuvrra go vuolgá jahkái vázzit skuvlla Montanai.

Almmuhuvvon ikte, dii. 17:36 Suoidnemánu 20. beaivi 2017

Kárášjohkalaš Svein Nordsletta lohká luossa lea dehálamos Deanosoahpamuš áššis, eaige sámi vuoigatvuođat gula dán áššái nu mo Ellos Deatnu-joavku čuoččuha.

Almmuhuvvon ikte, dii. 12:32 Suoidnemánu 20. beaivi 2017