ŠOHKAS: Deatnogátte Irenes, dahje Reidun Irene Pettersenis, illá bođii jietna ge go vieččai Áillohaš-bálkkašumi. – Ledjen njulgestaga šohkas, muitala ieš. Govven: Inger Marita Bals.

– Eat lean eisege vuordán

Deatnogátte Nuorat dat ožžo dán jagáš Áillohaš-bálkkašumi. Ieža gal ledje jáhkkán dien áiggi vássán.

20:08 Cuoŋománu 15. beaivi 2017
Ođastuvvon: 18.04.2017 - 11:15

Sámi Grand Prix doaluin, beassášlávvardaga juhke Áillohaš-bálkkašumi nu mo dáhpi leage.

Dán jagi ožžo Deatnogátte Nuorat dán bálkkašumi, mas lea 20 000 ruvnnu ruhtaárvu ja gudni.

 

Eai jáhkkán oažžut dán goassege

Reidun Irene Pettersen dat lei Guovdageainnus viežžamin bálkkašumi joavkku ovddas, ieš leaikkastallá ahte lei dájuhuvvon dohko, go son lei maiddái jurylahttu SGP lávlunoasis.

– Na dien in lean vuordán, go mii diehtit ahte dál geigejuvvui diet bálkkašupmi 25. geardde. Muittán mii hálešteimmet dán bálkkašumi birra muhtin logemat jagi dassái, ja gávnnaheimmet ahte go dássážii eat lean ožžon dán de eat dáidde goassege oažžut Áillohaš-bálkkašumi, muitala Pettersen.

Son muitala iežas riŋgen daid eará joavkolahtuide maŋŋil, eai ge dat ge lohkan iežaset leat vuordán dán.

– Dát lei nu erenoamáš, das lea nu stuorra mearkkašupmi duođaid. Hirbmat, hirbmat somá, dovddan ahte ain njuorrasan, lohká Pettersen.

 

Illá goasttai lávddi ala

Deatnogátte Nuorat

Deatnogátte Nuoraid joavku: Irene Pettersen, Ingvald Guttorm, Hartvik Hansen ja Leif Wigelius. 

Dan golmma maŋimuš almmuheames lei Tore Aslaksen mielde Leif Wigelusa sájis.

 

Almmuhedje 3 skearru 1970 jagiid ja ovtta CD 2001as:

1. “Dædnogádde Nuorat” (MAI 1974).

2. “Dædnogáddis” (Jårgalæddji 1976)

3. ” DædnogáddeNuorat 3 (Jårgalæddji 1979).

4. ”Deatnogátte Nuorat – Buoremusat” (Iđut 2001, CD)

 

Gáldu: Deatnogátte sámesearvi

Go Pettersena čurvo lávddi ala boahtit, de oidnui bures ahte dát lei vuordemeahttun sutnje, go sus ii boahtán jietna eará go giitit bálkkašumi ovddas.

– Mun gal ledjen njulgestaga šohkas, jus dat eai lean láidet mu lávddi ala de in lean várra oba goastat ge dohko. Šadden lohkat sudnuide geat geigiiga bálkkašumi, ahte álli jeara mus maidege go mun gal lean nu njuorrasan ahte ii boađe jietna, čaibmá son.

Ieš lohká iežas dušše ráivulan gova fárrui ja doapmalan eret lávddi alde nu jođánit go vejolaš.

– Šadde viega boahtit dainna šeahkain vel maŋis, go dan mun gal in oba muitán ge dohppet, čilge son.

 

Soaitá guođđán lávddi agibeaivái

Iige son gal loga alddis leat šat miela lávddi ala lávket.

– Mun gal lean bálton, dasa leat olu sivat ja vásáhusat duogážis, maid jáhkán lea buoremus diktit muitalkeahttá, čilge son.

Son dattege ii loga áibbas sihkkarit sáhttit lohkat ahte lea agibeaivái guođđán lávddi.

– Áigi dan ferte čájehit, čilge son.

Earát geat gullet jovkui gal ain čuojahit duos dás, earret eará Hartvik Hansen, guhtet beassážiid áigge čuojahii Kárášjogas joavkkuin man leat gohčodan «Urbredden fra Tana og Karasjok».

Márkomeannus čuojahit maid Deatnogátte Nuorat dán geasi, dalle leaba Hartvik Hansen, Tore Aslaksen lávddis.

Reidun Irene Pettersena ovddas ges lávlu Anne Lise Varsi joavkkus.

 

Čuvvon máŋga buolvva

Deatnogátte sámesearvi dat lei evttohan ahte Deatnogátte Nuorat galggašedje oažžut dán bálkkašumi.

Nubbijođiheaddji Ellinor Guttorm Utsi lohká ahte lei hui ilus go joavku oaččui bálkkašumi.

– Dat gal lei duođaid ánssášuvvon, jurddašin ahte ledje várra galgat ovdal jo oažžut dán bálkkašumi. Sin musihkka lea dovddus miehtá Norgga, ja maiddái olggobeale riikkarájáid dovdet olbmot sin šuoŋaid.

Sámesearvi lei sádden guokte siidosaš ákkastallanreivve, mas čilgejedje manne sin mielas dát joavku ánssáša bálkkašumi. 

Das čállet earret eará:

«Sin musihkka áin otná beaivve eallá sihke boarrásat ja maiddái nuorat olbmuid gaskkas. Hui dávjá leat olbmot «nostalgihkkárat», ja dan musihka maid nuorran leat gullan ja liikon, ii leat nu álki hilgut. Dattetge ii leat nu dábálaš ahte nuorat liikojit dan musihkkii maid sin vánhemat leat nuorran liikon. Muhto nu ii leat Deatnogátte Nuoraid  dáfus. Sin lávlagat ja luođit leat jo čuvvon máŋga buolvva.»

 

 

På forsiden nå

Beaivváža ođđa bihtá čájeha sápmelačča oktavuođa luondduin, ja mo stuorraservodaga vuovdnásvuohta billista eatnamiid ja kultuvrra ruvkedoaimmaiguin. Neavttár Áilloš muitala dát lea áigeguovdilis fáddá go luonddubillisteapmi lea juoga mii lea dáhpáhuvvamin miehtá máilmmi dál maid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:48 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Dál leat fas čájehišgoahtán filmmaid Diehtosiidda činus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:54 Čakčamánu 22. beaivi 2017
Ođđa lávlla Johan Kittis:

Johan Kitti lea ráhkkaneame almmuhit iežas njealját skearru, ja odne almmuha ovtta lávlaga mii lea skearrus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:12 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Vaikke Árja oaččui badjel viđa geardde eambbo jienaid go Guovdageainnu Dáloniidsearvi (GDS), de eai liikká ožžon eambbo áirasiid Sámediggái go GDS ge dagai, namalassii ovtta.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:27 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Vuosttaš olmmoš lea áššáskuhtton dan nu gohčoduvvon Divttasvuona-áššis.

Almmuhuvvon ikte, dii. 12:15 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Norgga stuorámus borramušfestivála Matstreif lágiduvvo Oslos dán vahkkoloahpa ja doppe beasat máistit maiddái sámi borramuša.

Almmuhuvvon ikte, dii. 12:12 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Finnmárkku fylkkamánni lea dán jagi maid árvalan Áhkkárvuona bajásšaddanguovddáža Dronnet Sonja skuvlabálkkašumi vuoitit.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:08 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Politiijat duoguštan mohtorsihkkelvuoddji goartta.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:52 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Álbmotdearvvašvuođainstituhtta lea ožžon dieđu ahte čiežas leat njommon dan hárves bakteriijaid mii gohčoduvvo Salmonella Typhimurium.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:09 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Kárášjoga penšunistasearvi lea hirpmástuvvan Marit Mathisdatter Anti áššái gos daddjo ahte su isit šaddá velggolažžan 2700 ruvnno mánnui maŋŋá go buot rehkegat leat mákson. Penšunistasearvvis lea čoahkkin vuossárgga, gos áigot ságastallat ja gávdnat čovdosii mo sáhttet veahkehit boarrásiid Kárášjoga gielddas.

15:24 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Go ođđa Eurohpágeaidnu gaskal Girkonjárgga ja Murmánskka rahppo boahtte vahkus, de galget guokte bisma buressivdnidit dan geainnu. Davvi álbmogis leat oskumeanut hui nannos, muitala ekspearta.

15:30 Čakčamánu 21. beaivi 2017
Álttá, Hámmárfeastta ja Guovdageainnu ássit deaivvadedje Luvddiidčohkas:

Duohta dološ fearánat muita­luvvo várrečohkas Beaskáđđasa Luvddiidčohkas, gos lea várddus nu lulás go Rássegál­várrái ja nu davás go Álttá alimus váriide.

11:11 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Álbmot čájehii garra vuostemiela bieggamillopárkka huksenplánaide davábealde Rástegáissá Sirpmá álbmotčoahkkimis. Kárášjoga sátnejođiheaddji maiddái lei boahtán bealuštit dan čuođi bargosaji maid ballet massit jus dát bieggamillopárkka ásahuvvo.

14:28 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Riddu Riđđu Festivála AS lea ožžon vihtta čuoggá go leat rihkkon alkoholaláhkaásahusa dán jagáš festiválas.

15:23 Čakčamánu 21. beaivi 2017