BÁLKKAŠUVVO: Maj-Doris Rimpi, guhte earret eará neaktá Sameblod filmmas oažžu dán jagáš Ubmejen Biejvieh gudnibálkkašupmi. Govven: Carl‐Johan Utsi Photography

Oažžu Ubmejen Biejvieh gudni­bálkkašumi

Dál lea golbmanuppelogát jahki go go Såhkie, Upmi sámesearvi, geige Ubmejen Biejvieh gudnibálkkašumi, dán jagi oažžu Maj-Doris Rimpi dan. Son leage áigeguovdil earret eará Sameblod filmmain.

10:53 Njukčamánu 04. beaivi 2017
Ođastuvvon: 04.03.2017 - 10:57

Ubmejen Biejvieh gudnebálkkašupmi:

Såhkie Ubmejen sámieseäbri mearridii geiget gudnibálkkašumi Ubmejen Biejvieh viđajagi ávvudemiid oktavuođas 2004:s.

Vuosttaš jagi sponsii Balticgruppena Krister Olsson bálkkašumi.

 

Bálkkašupmi geigejuvvo ovtta, dahje máŋgga olbmui, organisašuvdnii dahje sámesearvái mii lea dahkan mearkkašahtti barggu sámi kultuvrra ovddas.

 

Eavttut maid atnet dehálažžan leat:

- Áŋgirit lea seailluhan ja ovdanbuktán sámi kultuvrra

- Dárkilit ja viisásit lea áimmahuššan árbevieruid, eallin- ja jurddašanvugiid, giela ja eará sámi ovdanbuktimiid.

- ahte bálkkašumi vuostáiváldi lea rahpasit juogadan iežas máhttu

- ahte bálkkašumi vuostáiváldi lea bargan ovddidit ovdalaš namuhuvvon surggiid dálá áiggis

 

Bálkkašupmái gullá dáidda dahje dáiddaduodji man muhtin sámi dáiddár dahje duojár lea dahkan. Dasalassin gullá dasa maid ruhtavuoitu stipeandahámis.

Vuoitái geigejuvvo maiddái diploma.

Bálkkašupmi geigejuvvo Ubmejen Biejvieh rahpamis sotnabeaivvi njukčamánu 5. beaivvi, diibmu 13:s, sámi kulturviesus Tráhppies Upmis.

 

– Mearkkašan olu

Dán jagi oažžu Maj-Doris Rimpi bálkkašumi, son orru Parrinjarkas, gos bargá iežas jiellatelliiguin, bohccuiguin.

– Maj-Doris lea dakkár nisu guhte eanaš áigge iežas eallimis lea leamaš ovdavázzin, seammás go lea áigeguovdil ja ovdána. Son lea mearkkašan olu iešguđet dáiddalaš surggiide, eanemus teáhteris, duoji, dáidda ja filbma surggiin. Son lea duohta inspiratevran earáide, čállet Ubmejen Biejvieh lágideaddjit preassadieđáhusasteaset.

Diibmá oaččui Harriet Nordlund dán gudnebálkkašumi.

 

Ožžon Sápmi Awards bálkkašumi maid

Rimpi dáidda čájehuvvo dál Lilla Galleriet báikkis Upmis.

Sus leat leamaš čájálmasat miehtá máilmmis, ja sus leat dáidagat máŋggat museain ja gielddain miehtá Ruoŧa.

2012:s vuittii son vuosttaš Sápmi Award bálkkašumi, dalle celkkii jury ná:

«Maj-Doris Rimpi lea sáhkke sámi višuneara, geas lea čielga jietna ja estetihkka. Son lea oahpaheaddji ja inspiratevra gii lea máŋgga duojárii boahtán ávkin. Maj-Dorisa dáiddalaš bargu ja duodji addá inspirašuvnna ja doaivaga, seammás go nanne sámi identitehta. Motiivvaid, estetihka ja teknihkalaš čehppodaga bokte oaidná Maj-Dorisa nana čanastagaid árbevieruide, seammás go lea ođđaáigásaš ja hástaleaddji dađistaga go ovddida ođđa čuolmmaid. Maj-Doris nanne sámi dáidaga ja duoji kvalitehta ja vuordámušaid mat daidda leat čatnon seammás go profilere duoji meašttirdásis».

 

Neaktá «Sameblod» filmmas

Maj-Doris lea maid doaibman designasuorggis, buvttadeaddjin iešguđet kulturdoaluin, illustratevran, manus- ja teakstačállin.

Son lei maid mielde álggaheamen vuosttaš sámi teáhterjoavkku «Dálvadis» 1971:s.

– Maj-Doris lea maid neavttár, dál lea áigeguovdil Amanda Kernell «Sameblod» filmmain, čállet lágideaddjit.

Rimpi searvá ge «Sameblod» gallačájálmassii fárrolaga Amanda Kernellain lávvardaga diibmu 19.00 Väven kulturviesus Upmis.

Son lea maid iežas čájálmasa «Nanos Bájnno – Färkraft» rahpamis lávvardaga diibmu 12.00, Lilla Galleriet visttis Upmis.

 

 

Avvir.no sávva rabas ja áššálaš digaštallama. Mii doalahit rievtti sihkkut sátnevuoruid.
Fáddásánit
Kultuvra

På forsiden nå

Disdaga maŋŋelgaskabeaivvi lea muhtin gaikon sisa muhtin bartii Idjajávrris, mii lea gaskal Kárášjoga ja Leavnnja, Kárášjoga suohkanis. Bartaeaiggát lea dolkan dása.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:37 Suoidnemánu 27. beaivi 2017

Sámediggi čájeha dál loguid mat čájehit ahte 2015 rájes leat olu nuorat dieđihan iežaset jienastuslohkui. Logut čájehit ahte 2015 rájes leat 18-ja 19-jahkásaččat lassánan 66 olbmos 218 olbmui, mii dagaha olles 230 proseantta lassáneami. Seamma áigodagas leat 20–24-jahkásaččat maid lassánan 40 proseanttain, 596 olbmos 833 olbmui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:32 Suoidnemánu 27. beaivi 2017

Dál lea Skuohtanjárgga Velforening háhkamin váibmovuolggahanmašiinna. Okta ágga manne sii leat diŋgon dan lea vai sihke boazodoallit ja báikkiolbmot galget dovdat oadjebasvuođa.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:12 Suoidnemánu 27. beaivi 2017

Dán jagi lea stuoradiggeválga, ja bellodagat leat almmuhan sin válgaprográmmaid. Ávvir lea čallan Bargiidbellodaga boazodoallopolitihka birra, ja dál leat iskan eará bellodagaid boazodoallopolitihka.

14:47 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Namma: Nils Mikkelsen Sara

Ahki: 40

Guovlu: Máze

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:01 Suoidnemánu 27. beaivi 2017

Loga dás mat dat logi bivnnuheamos bearalmátkkit leat Sámis (Finnmárkkus) ja gos leat eanemus bearalmátkehasat.

13:08 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Olusat ledje boahtán doarjjakonsertii doarjut Ellos Deanu-joavkku rahčamuša, duššin dahkat dan ođđa Deanosoahpamuša man Norgga ja Suoma eiseválddit leat dohkkehan. Juoigi ja jurista Ánde Somby doarju nuorat gearddi vuostálastima dán áššis. – Lea olu duođaleabbo go dolge­vuogga Iešjoga siste, lohká son.

12:22 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Golmmas manahedje vuodjinkoartta ja guđas sáhkkohalle.

13:10 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Dál rahpasa fargga borgemánnu ja ain lea hirbmat dulvvis, muhto dan gal lea Ole Georg Balto giđa rájes diehtán. – Lean oaidnán ahte dán jagi lea geasi dulvi, mii bistá gitta čakčii, lohká son.

12:56 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Juohke jagi dieđihit nuorra lieggariika-mátkkošteaddjit veagalváldimiid. Dál váruha mátkedáhkádusfitnodat.

12:22 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Ola Giæver finadii Guovdageainnus sotnabeaivvi, doppe lei geahčadeamen lea go vejolaš girdiin seaivut giláža girdišilljui.

09:58 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Kárášjohkalaš fárrii lulás ja massi dákko bokte iežas guolástusrivttiid iežas mánnávuođa jogas. Ávvir bovdii njealje studioguossi digaštallat dáid rivttiid birra. Geahča Ávvira studiosáddaga.

08:27 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Namma: Aili Keskitalo

Ahki: 48

Guovlu: Guovdageaidnu

09:02 Suoidnemánu 26. beaivi 2017

Geasseáiggi lea hui dábálaš oaidnit turistasuonjiriid luoddaguorain Sámis. Hárjánan turistejeaddji Risten Anne Eira jáhkká dát vierru lea nohkagoahtán, go nuorain ii leat beroštupmi turistet.

15:44 Suoidnemánu 25. beaivi 2017