BÁLKKAŠUVVO: Maj-Doris Rimpi, guhte earret eará neaktá Sameblod filmmas oažžu dán jagáš Ubmejen Biejvieh gudnibálkkašupmi. Govven: Carl‐Johan Utsi Photography

Oažžu Ubmejen Biejvieh gudni­bálkkašumi

Dál lea golbmanuppelogát jahki go go Såhkie, Upmi sámesearvi, geige Ubmejen Biejvieh gudnibálkkašumi, dán jagi oažžu Maj-Doris Rimpi dan. Son leage áigeguovdil earret eará Sameblod filmmain.

10:53 Njukčamánu 04. beaivi 2017
Ođastuvvon: 04.03.2017 - 10:57

Ubmejen Biejvieh gudnebálkkašupmi:

Såhkie Ubmejen sámieseäbri mearridii geiget gudnibálkkašumi Ubmejen Biejvieh viđajagi ávvudemiid oktavuođas 2004:s.

Vuosttaš jagi sponsii Balticgruppena Krister Olsson bálkkašumi.

 

Bálkkašupmi geigejuvvo ovtta, dahje máŋgga olbmui, organisašuvdnii dahje sámesearvái mii lea dahkan mearkkašahtti barggu sámi kultuvrra ovddas.

 

Eavttut maid atnet dehálažžan leat:

- Áŋgirit lea seailluhan ja ovdanbuktán sámi kultuvrra

- Dárkilit ja viisásit lea áimmahuššan árbevieruid, eallin- ja jurddašanvugiid, giela ja eará sámi ovdanbuktimiid.

- ahte bálkkašumi vuostáiváldi lea rahpasit juogadan iežas máhttu

- ahte bálkkašumi vuostáiváldi lea bargan ovddidit ovdalaš namuhuvvon surggiid dálá áiggis

 

Bálkkašupmái gullá dáidda dahje dáiddaduodji man muhtin sámi dáiddár dahje duojár lea dahkan. Dasalassin gullá dasa maid ruhtavuoitu stipeandahámis.

Vuoitái geigejuvvo maiddái diploma.

Bálkkašupmi geigejuvvo Ubmejen Biejvieh rahpamis sotnabeaivvi njukčamánu 5. beaivvi, diibmu 13:s, sámi kulturviesus Tráhppies Upmis.

 

– Mearkkašan olu

Dán jagi oažžu Maj-Doris Rimpi bálkkašumi, son orru Parrinjarkas, gos bargá iežas jiellatelliiguin, bohccuiguin.

– Maj-Doris lea dakkár nisu guhte eanaš áigge iežas eallimis lea leamaš ovdavázzin, seammás go lea áigeguovdil ja ovdána. Son lea mearkkašan olu iešguđet dáiddalaš surggiide, eanemus teáhteris, duoji, dáidda ja filbma surggiin. Son lea duohta inspiratevran earáide, čállet Ubmejen Biejvieh lágideaddjit preassadieđáhusasteaset.

Diibmá oaččui Harriet Nordlund dán gudnebálkkašumi.

 

Ožžon Sápmi Awards bálkkašumi maid

Rimpi dáidda čájehuvvo dál Lilla Galleriet báikkis Upmis.

Sus leat leamaš čájálmasat miehtá máilmmis, ja sus leat dáidagat máŋggat museain ja gielddain miehtá Ruoŧa.

2012:s vuittii son vuosttaš Sápmi Award bálkkašumi, dalle celkkii jury ná:

«Maj-Doris Rimpi lea sáhkke sámi višuneara, geas lea čielga jietna ja estetihkka. Son lea oahpaheaddji ja inspiratevra gii lea máŋgga duojárii boahtán ávkin. Maj-Dorisa dáiddalaš bargu ja duodji addá inspirašuvnna ja doaivaga, seammás go nanne sámi identitehta. Motiivvaid, estetihka ja teknihkalaš čehppodaga bokte oaidná Maj-Dorisa nana čanastagaid árbevieruide, seammás go lea ođđaáigásaš ja hástaleaddji dađistaga go ovddida ođđa čuolmmaid. Maj-Doris nanne sámi dáidaga ja duoji kvalitehta ja vuordámušaid mat daidda leat čatnon seammás go profilere duoji meašttirdásis».

 

Neaktá «Sameblod» filmmas

Maj-Doris lea maid doaibman designasuorggis, buvttadeaddjin iešguđet kulturdoaluin, illustratevran, manus- ja teakstačállin.

Son lei maid mielde álggaheamen vuosttaš sámi teáhterjoavkku «Dálvadis» 1971:s.

– Maj-Doris lea maid neavttár, dál lea áigeguovdil Amanda Kernell «Sameblod» filmmain, čállet lágideaddjit.

Rimpi searvá ge «Sameblod» gallačájálmassii fárrolaga Amanda Kernellain lávvardaga diibmu 19.00 Väven kulturviesus Upmis.

Son lea maid iežas čájálmasa «Nanos Bájnno – Färkraft» rahpamis lávvardaga diibmu 12.00, Lilla Galleriet visttis Upmis.

 

 

Avvir.no sávva rabas ja áššálaš digaštallama. Mii doalahit rievtti sihkkut sátnevuoruid.
Fáddásánit
Kultuvra

På forsiden nå

Ikte álge dán jagáš ráidočiekčamat. Porsáŋgu čievččai IL Nordlys vuostá ruovttušiljus, gos Nordlys vuittii.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:11 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Mannan ija ledje sihke áitagat ja riiddut maid Finnmárkku politiijat šadde čoavdit. Dán dieđa Finnmárkku politiijaguovlu Twitteris.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:52 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Boazopolitiijain leamaš stuorra skohterdárkkisteapmi Oarje-Finnmárkkus dán vahkkoloahpa.

Almmuhuvvon odne, dii. 08:57 Cuoŋománu 23. beaivi 2017

Máŋgga sajis váriin lea dáid maŋimuš áigge muohttán ja bieggan. Garra biekkat leat ráhkadan heaŋggoskálvviid mat dagahit uđasvára.

Almmuhuvvon ikte, dii. 12:03 Cuoŋománu 22. beaivi 2017

Biebmoluossa gárggiideamit váikkuhit Norgga luossajogaid luossanáliide sákka go láivudit iešguđet luossanáli birgema justa dan jogas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:39 Cuoŋománu 22. beaivi 2017

Dutkit háliidit dus veahki, gii váccát mehciid, dieđihit sidjiide gos oainnát goddesáhpániid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:39 Cuoŋománu 22. beaivi 2017

Mannan ija leamaš sihke doarrumat ja juhkanvuođas vuodjimat Finnmárkkus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:55 Cuoŋománu 22. beaivi 2017

Heajos ealáhaga dihte leat Siskkit Čorgas Ja Lágesduottar johtán geasseorohahkii ja bivdán Fylkkamánni geassit ruovttoluotta sierralobiid guovllus.

15:31 Cuoŋománu 21. beaivi 2017

Ikte lei boazodoallostivrras čoahkkin, ja doppe mearridedje Eanandoallodepartemeanttas bivdit veahki Finnmárkku boazodolliide, gos dál lea heajos guohtondilli.

14:18 Cuoŋománu 21. beaivi 2017
Árvvoštallan:

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea dál johtimin iežaset ođđa mánáidteáhterbihtáin «Rievssatčivga». Ávvira árvvoštalli finai geahččamin čájálmasa go gallededje Kárášjoga.

15:15 Cuoŋománu 21. beaivi 2017

Rohcošemiid gillájeaddji gáibida dál badjel gávcci miljovnna Divttasvuona suohkanis go eai váldán su eret ruovttustis maŋŋel rohcošemiid.

15:14 Cuoŋománu 21. beaivi 2017

Sámi Joatkkaskuvlla ja boazodoaloskuvlla oahppit vuite guokte silbba ja guokte ­bronssa Arctic Skills fidnogilvvus mii lágiduvvui ­Murmánskkas Ruoššas dán vahkkus.

12:33 Cuoŋománu 21. beaivi 2017
Dieđihii Bargiidbellodaga jahkečoahkkimis:

– Boraspiriin lea stuorát árvu go min bohccuin ja ránnjá sávzzain ja lábbáin, lohká Inger Marit Eira-Åhren.

14:40 Cuoŋománu 21. beaivi 2017

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta mearrida boahtte vahkku mielde guoddalit go Hålogalándda Lágamánnerievtti duomu Jovsset Ánte Sara áššis Alimusriektái.

11:28 Cuoŋománu 21. beaivi 2017