BÁLKKAŠUVVO: Maj-Doris Rimpi, guhte earret eará neaktá Sameblod filmmas oažžu dán jagáš Ubmejen Biejvieh gudnibálkkašupmi. Govven: Carl‐Johan Utsi Photography

Oažžu Ubmejen Biejvieh gudni­bálkkašumi

Dál lea golbmanuppelogát jahki go go Såhkie, Upmi sámesearvi, geige Ubmejen Biejvieh gudnibálkkašumi, dán jagi oažžu Maj-Doris Rimpi dan. Son leage áigeguovdil earret eará Sameblod filmmain.

10:53 Njukčamánu 04. beaivi 2017
Ođastuvvon: 04.03.2017 - 10:57

Ubmejen Biejvieh gudnebálkkašupmi:

Såhkie Ubmejen sámieseäbri mearridii geiget gudnibálkkašumi Ubmejen Biejvieh viđajagi ávvudemiid oktavuođas 2004:s.

Vuosttaš jagi sponsii Balticgruppena Krister Olsson bálkkašumi.

 

Bálkkašupmi geigejuvvo ovtta, dahje máŋgga olbmui, organisašuvdnii dahje sámesearvái mii lea dahkan mearkkašahtti barggu sámi kultuvrra ovddas.

 

Eavttut maid atnet dehálažžan leat:

- Áŋgirit lea seailluhan ja ovdanbuktán sámi kultuvrra

- Dárkilit ja viisásit lea áimmahuššan árbevieruid, eallin- ja jurddašanvugiid, giela ja eará sámi ovdanbuktimiid.

- ahte bálkkašumi vuostáiváldi lea rahpasit juogadan iežas máhttu

- ahte bálkkašumi vuostáiváldi lea bargan ovddidit ovdalaš namuhuvvon surggiid dálá áiggis

 

Bálkkašupmái gullá dáidda dahje dáiddaduodji man muhtin sámi dáiddár dahje duojár lea dahkan. Dasalassin gullá dasa maid ruhtavuoitu stipeandahámis.

Vuoitái geigejuvvo maiddái diploma.

Bálkkašupmi geigejuvvo Ubmejen Biejvieh rahpamis sotnabeaivvi njukčamánu 5. beaivvi, diibmu 13:s, sámi kulturviesus Tráhppies Upmis.

 

– Mearkkašan olu

Dán jagi oažžu Maj-Doris Rimpi bálkkašumi, son orru Parrinjarkas, gos bargá iežas jiellatelliiguin, bohccuiguin.

– Maj-Doris lea dakkár nisu guhte eanaš áigge iežas eallimis lea leamaš ovdavázzin, seammás go lea áigeguovdil ja ovdána. Son lea mearkkašan olu iešguđet dáiddalaš surggiide, eanemus teáhteris, duoji, dáidda ja filbma surggiin. Son lea duohta inspiratevran earáide, čállet Ubmejen Biejvieh lágideaddjit preassadieđáhusasteaset.

Diibmá oaččui Harriet Nordlund dán gudnebálkkašumi.

 

Ožžon Sápmi Awards bálkkašumi maid

Rimpi dáidda čájehuvvo dál Lilla Galleriet báikkis Upmis.

Sus leat leamaš čájálmasat miehtá máilmmis, ja sus leat dáidagat máŋggat museain ja gielddain miehtá Ruoŧa.

2012:s vuittii son vuosttaš Sápmi Award bálkkašumi, dalle celkkii jury ná:

«Maj-Doris Rimpi lea sáhkke sámi višuneara, geas lea čielga jietna ja estetihkka. Son lea oahpaheaddji ja inspiratevra gii lea máŋgga duojárii boahtán ávkin. Maj-Dorisa dáiddalaš bargu ja duodji addá inspirašuvnna ja doaivaga, seammás go nanne sámi identitehta. Motiivvaid, estetihka ja teknihkalaš čehppodaga bokte oaidná Maj-Dorisa nana čanastagaid árbevieruide, seammás go lea ođđaáigásaš ja hástaleaddji dađistaga go ovddida ođđa čuolmmaid. Maj-Doris nanne sámi dáidaga ja duoji kvalitehta ja vuordámušaid mat daidda leat čatnon seammás go profilere duoji meašttirdásis».

 

Neaktá «Sameblod» filmmas

Maj-Doris lea maid doaibman designasuorggis, buvttadeaddjin iešguđet kulturdoaluin, illustratevran, manus- ja teakstačállin.

Son lei maid mielde álggaheamen vuosttaš sámi teáhterjoavkku «Dálvadis» 1971:s.

– Maj-Doris lea maid neavttár, dál lea áigeguovdil Amanda Kernell «Sameblod» filmmain, čállet lágideaddjit.

Rimpi searvá ge «Sameblod» gallačájálmassii fárrolaga Amanda Kernellain lávvardaga diibmu 19.00 Väven kulturviesus Upmis.

Son lea maid iežas čájálmasa «Nanos Bájnno – Färkraft» rahpamis lávvardaga diibmu 12.00, Lilla Galleriet visttis Upmis.

 

 

Fáddásánit
Kultuvra

På forsiden nå

– Buorre go viimmat dovddastedje ahte lei heittot čoavddus, lohká Porsanger Anti, gii máŋga jagi lea bártidan deavdimiin.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:04 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Sápmelaččat šaddet duos dás ain vásihit vaššičállosiid neahtas. Mannan vahkos lágidii ge Norgga Našuvnnalaš Olmmoš­vuoigatvuohta­ásahus (NIM) lágidii iđitčoahkkima Guovdageainnus, dán fáttá birra.

 
Almmuhuvvon odne, dii. 12:59 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Juohke beaivvi šaddet cirgguhit čázi vai gáranasruittut eai leat dievva Langnes girdišilju Romssas. Dat sáhttet šaddat girdimutuvrraide go girdit galget loktanit.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:43 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Bearjadaga gávdnojedje olbmo bázahusat Báhčaveajis, Mátta-Várjjagis. Politiijat leat dál dutkame sáhttet go leahkit Kaisa Beddari bázahusat, son jávkkai 2013:s.

Almmuhuvvon odne, dii. 12:45 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Sotnabeaivvi lei biilalihkohisvuohta Háhtas, Omasvuona suohkanis, Romssas.

Almmuhuvvon odne, dii. 12:58 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Niklas Labba lea virgáduvvon UiT Norgga Arktalaš Universitehta Sámi dutkamiid guovddáža ođđa fágalaš jođiheaddjin.

Almmuhuvvon odne, dii. 12:13 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Ihttin, disdaga, galgá Láppi leanas ja Finnmárkku fylkkas dahkkot ovttasbargošiehtadus vuosttaš geardde.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:47 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Politiijat eai vel dieđe mii lea dáhpáhuvvan.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:44 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Davvi-Norgga stuorámus borramušfestivála viiddiduvvo. Boahtte jagi lea áigumuš lágidit SMAK-festivála maiddái Finnmárkkus ja ­Nordlánddas. Dás lea stuora mearkkašupmi Finnmárkku borramušbuvttadeddjiide geat besset čalmmustahttit ja vuovdalit iežaset biepmobuktagiid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:19 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Sámediggi lágida sámi girjjálašvuođabeivviid Diehtosiiddas gosa bovdejit buohkaid. Dáppe beassá earret eará gullat ođđa girječálli Saia Stueng, gii lea čállán girjji «Hamburgerprinseassa».

Almmuhuvvon odne, dii. 11:10 Čakčamánu 25. beaivi 2017

Sotnabeaivvi rahppui čájáhus «Dokumentasjonssenter LA ELVA LEVE» Mázes.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:56 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Govdafierpmádatraporta 2017 čájeha ahte 80 proseantta dáluin dál lea vejolašvuohta oažžut govdafierpmádaga mas lea 100 Mbit/s johtu dahje eanet. Dát lea guokte proseantta lassáneapmi diimmá rájes.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 24. beaivi 2017

– Lei issoras gelddolaš čuovvut vuorbádeami, lohká lottovuoiti.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:52 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Dušše okta Davvi-Norgga skuvla lea vuoitán Benjamin-bálkkašumi dán rádjai. Sámediggepresideanta Vibeke Larsen oaivvilda ahte sámi skuvllain maid ánssášit vuoitit bálkkašumi ja ávžžuha olbmuid nammadit iežaset skuvlla.

– Sápmelaš han bargá beaivválaččat dásseárvvu ovddas ja vuosttalda rasismma, lohká son.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:14 Čakčamánu 24. beaivi 2017