Amanda Kernell preassagovva

Filbma­árvvoštallan: – Garra historjá sámi bajás­šaddama birra

«Sameblod» lea vuosttaš Lulli-Sámi filbma mas lea kvalitehta buot osiin. Lea earenoamážit nuorra váldorollaneavttár mii hirpmástuhttá.

12:06 Njukčamánu 14. beaivi 2017
Ođastuvvon: 14.03.2017 - 13:56

Sameblod

Árvvoštalli: Nils Gjerstad

Ruoŧa drámá

Neavttárat: Lene Cecilia Sparrok, Mia Erika Sparrok, Maj Doris Rimpi,Julius Fleischanderl, Olle Sarri, Hanna Alström, Malin Crépin, Andreas Kundler ja Ylva Gustafsson

Regiija: Amanda Kernell

Mánus: Amanda Kernell

Buvttadan: Nordisk Film Production, Bautafilm, Sveriges Television, SYT, DigiPilot AS

Distribušuvdna: Storytelling Media

Buvttadanjahki: 2016

Guhkkodat: 1 diimmu 50 min.

Ahkemearri: 9

Bircolohku: 5

Muitalusa rámma lea go penšunerejuvvon sámi nissonolmmoš Elle-Márjá fas boahtá Norrlándii searvat lagas bearašlahtu hávdádussii.

Davvi-Ruoŧas beassá son maid vásihit Davviriikkaid luonddu ja sámi kultuvrra.

Eanas dáhpáhusat filmmas lea geahčestagat go Elle-Márjá bajásšattai garra dilis Davvi-Ruoŧas 1930-logus.

Rasisma lei beaivválaš ja gávdnui juohke dásis servvodagas, maiddái stáhtalaš institušuvnnain.

Elle-Márjá vásiha maid earret eará rasisttalaš «dieđalaš» oaiveskálžomihtidemiid.

Lea garra bajásšaddan internáhttaskuvlla heajos dilis, iežas váhnemiid haga.

«Geahččin ferte olmmoš oassádallat ujus Elle-Márjjáin, leaš dal heahpadasas govvejuvvome áibbas álásin ovddabealde olbmuid, oažžu rámi oahpaheaddjis dahje go báikkálaš nuorat hárdet su.» 

Dát lea unohas oassi Ruoŧa historjjás, muhto man lea dehálaš čuvget.

Lihkus gávdnojit maid buoret oasit ja romantihkalaš áiggit Elle-Márjjá bajásšaddamis, nu go veahá váttes oktavuohta Ruoŧa gaskaklássa bártniin.

 

Davvi-Ruoŧa eanádat dahká drámái poehtalaš ja majestehtalaš birrasa.

Filbmamusihkka lea maid hui fiinnis ja dahká hui epihkalaš duogáža.

Sisdoallu geasuha sakka, muhto muhtumin manná veahá njozet ja dego bisána, muhto buot orru autenttalaš.

Seammás háliidivččen maid diehtit eanet mii Elle-Márjjáin dáhpáhuvai nuorravuođas dassážii go ollesolmmožin šattai.

«Goitge lea dát ollislaš ja garra drámá mii ii goassege šatta beare sentimentálan ja lossadin.» 

Filbma fátmmasta maid olu dovdduid ja miellalágiid.

Ruoŧa mánusčálli ja rešissevra Amanda Kernell (r. 1986) hirpmástuhttá sakka iežas vuosttaš filbmarešissevrabargguin ja čájeha duođaid taleantta gaskkustit váttes historjjá.

Ovdal lea son ráhkadan máŋga oanehisfilmma, earret eará «Stoerre Vaerie» (2015), mii lea «Sameblod» filmma vuođđun.

 

Ferte maid rámidit neavttára Lene Cecilia Sparroka (eret Davvi-Trøndelágas) gii neaktá 14-jahkásaš Elle-Márjjá.

«Son čájeha olu dovdduid, nu go udjuvuođa, burrodaga, suhtu, morraša ja ráhkásmuvvama. Ii son álo daja nu olu, muhto son nákce čájehit olu dušše geahčastagain.»

 

«Sameblod» lea Ruoŧa, Norgga ja Danmárkku oktasaš buvttadeapmi, mii lea ožžon olu riikkaidgaskasaš beroštumi.

Diimmá čakčamánus lei das vuosttaščájálmas 73. filbmafestiválas Venezias.

Doppe vuittii filbma «Europa Cinemas Label» buoremus Eurohpá filbman ja kritihkarbálkkašumi «Fedeora» buoremus debutántarešissevran.

Tokyo riikkaidgaskasaš filbmafestiválas oaččui filbma maid bálkkašumiid.

Filmmas lea sullii 20 miljovnna ruvdnosaš bušeahtta.

Internašunála Sámi Filbmainstituhtta lea okta dain mii lea dorjon filmma 1,4 miljovnnain ruvnnuin.

 

 

 

Fáddásánit
Kultuvra

På forsiden nå

Davvi-Norgga stuorámus borramušfestivála viiddiduvvo. Boahtte jagi lea áigumuš lágidit SMAK-festivála maiddái Finnmárkkus ja ­Nordlánddas. Dás lea stuora mearkkašupmi Finnmárkku borramušbuvttadeddjiide geat besset čalmmustahttit ja vuovdalit iežaset biepmobuktagiid.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:19 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Odne rahppo čájáhus «Dokumentasjonssenter LA ELVA LEVE» Mázes.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:56 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Govdafierpmádatraporta 2017 čájeha ahte 80 proseantta dáluin dál lea vejolašvuohta oažžut govdafierpmádaga mas lea 100 Mbit/s johtu dahje eanet. Dát lea guokte proseantta lassáneapmi diimmá rájes.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:36 Čakčamánu 24. beaivi 2017

– Lei issoras gelddolaš čuovvut vuorbádeami, lohká lottovuoiti.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:52 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Dušše okta Davvi-Norgga skuvla lea vuoitán Benjamin-bálkkašumi dán rádjai. Sámediggepresideanta Vibeke Larsen oaivvilda ahte sámi skuvllain maid ánssášit vuoitit bálkkašumi ja ávžžuha olbmuid nammadit iežaset skuvlla.

– Sápmelaš han bargá beaivválaččat dásseárvvu ovddas ja vuosttalda rasismma, lohká son.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:14 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Politiijat bissehan golbma biilavuoddji go várohuvvojit vuodján gárrenoaivvis.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:55 Čakčamánu 24. beaivi 2017

Go stuorimus sámi mánáidskuvla vuolgá mátkái, de leat 234 oahppi ja 34 oahpaheaddji fárus. Sis lea sámi árbevirolaš oahpahus lagasbirrasis olu doaimmaiguin mat geasuhedje ohppiid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:45 Čakčamánu 23. beaivi 2017
Almmuhuvvon ikte, dii. 11:57 Čakčamánu 23. beaivi 2017

Guovdageainnu sotnabeaiskuvllas váilu visti ja lea eahpesihkkaris boahtte­áigi jus ii gávdno vistti.

– Oaidnit hui dehálažžan doalahit sotnabeaiskuvlla mii lea leamaš doaimmas badjel 60 jagi, lohká Guovdageainnu sotnabeai­skuvlla jođiheaddji, Ravdna Turi Henriksen.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:17 Čakčamánu 23. beaivi 2017

Finnmárkkus eai giddejuvvo meahcceluottat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:45 Čakčamánu 23. beaivi 2017

Biddjui giddagassii go galgá láhtten fasttit politiijaid vuostá.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:03 Čakčamánu 23. beaivi 2017

Muhtun 40-jahkásaš dievdu biddjui mannan ija giddagassii go galgá doaruhan bearašlahtuid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:26 Čakčamánu 23. beaivi 2017

Beaivváža ođđa bihtá čájeha sápmelačča oktavuođa luondduin, ja mo stuorraservodaga vuovdnásvuohta billista eatnamiid ja kultuvrra ruvkedoaimmaiguin. Neavttár Áilloš muitala dát lea áigeguovdilis fáddá go luonddubillisteapmi lea juoga mii lea dáhpáhuvvamin miehtá máilmmi dál maid.

14:48 Čakčamánu 22. beaivi 2017

Dál leat fas čájehišgoahtán filmmaid Diehtosiidda činus.

14:54 Čakčamánu 22. beaivi 2017