Inger Jørstad – Olgeža vuosttaš­evttohas Davve­guovllus

NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:

14:07 Borgemánu 14. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 12:14

Válgabiire: Davviguovlu

Bellodat: Olgeš

Namma: Inger Jørstad

Ahki: 42

Siviiladilli: Náitalan

Eatnigiella/giella: – Human dárogiela ja ipmirdan veahá sámegiela.

 

Beroštumit:

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Politihkka, ovttastallat bearrašiin ja olbmáiguin, ja murjen (liikon buoremusat jogŋet).

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Šaddat eadnin.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– Jus in beasa jogŋet, de liikon Netflixas geahččat filmmaid.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Mu váhnemat ja buohkat geat ledje 70- ja 80-logus politihkalaččat aktiivat, ja geat barge vuoi mis galge leat seamma vejolašvuođat gazzat oahpu ja bargat, geat barge vai mii oažžut mánáidgárdesajiid, sámegieloahpahusa skuvllain ja vai mii nieiddat beassat searvat spábbačiekčamii.

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Mun barggan apotehkarin Vitusapotek Isbjørnenis ja lean oahppan farmasøyta. Mus lea maid mastergráda strategalaš jođiheamis ja ekonomiijas, ja lean lohkame davvisámegiela.

 

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?

– Mun lean leamaš politihkalaččat aktiiva dan rájes go vuosttaš geardde ledjen sámediggeválgalisttu 18-jahkásažžan 1993:s. Mun lean leamašan sámediggeáirrasin 2005-2009:s ja 2010-2013:s ja ovddastin Bargiidbellodaga.

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Mearrasámi ealáhusovdáneapmái. Mearradollui, turismii, minerálaovddideapmái, muhto maiddai ealáhusaide dego eanandollui, guolásteapmái ja boazodollui. Sámediggi ferte jođihit doaimmalaš politihka mii doarju ealáhusovdánemiid, vaikke dát muhtomin váikkuha daidda árbevirolaš ealáhusaide. Sámediggi ferte duostat lohkat : “Jua, mii jáhkit dán dagahit ahte šaddet bargosajit, eambbo aktivitehta ja ahte eambbosat fárretjit deike!” Háliidan maid bidjat fokusa veahkkeneavvuide mat veahkehit daid sápmelaččaid giellaovdáneami geat orrot sámi guovddášguovlluid olggobealde, dalle jurddašan sihke mánáid ja ollesolbmuid birra ja áinnas vel searválaga.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Sámediggi ferte bargat obbalaš areálaplánain mii čájeha movt galgá hálddašit guovlluid. Muhtin guovlluin galgá leat mearradoallu, minerálaroggan, bieggamillot, ja eará guovlluin fas boazodoallu ja villasávzzat. Jus ii oktage váldde ovddasvástádusa areálahálddašeamis, de šaddet ovttaskas ealáhusbargit dahje fitnodagat šiehtadallat beliiguin (Sámedikkiin, fylkkain, suohkaniin, eananeaiggádiin). Nu movt Sámediggi lea dál, de sáhttá orrot dego ahte Sámediggi lea dakkár orgána mii viggá goazahit, iige hálit ođđa ealáhusovdánemiid.

 

Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Dát ii leat dušše dakkár ealáhuspolitihkalaš ášši mas bargosadjelohku dieđusge lea dehálaš, dát lea maid etihkalaš ášši. Nu guhká go mii sápmelaččat eallit ođđaáigásaš máilmmis, de mii dárbbašit minerálaid ja mii geavahit minerálaid. Norga lea okta dáin buoremus riikkain gos sáhttá orrut ja eallit. Dáppe leat nana fágasearvvit ja bargoaddit geat leat geatnegahtton fuolahit dearvvašvuođas, birrasis ja sihkkarvuođas (DBS). Jus gieldit minerálaroggamiid sámi guovlluin, de dát doaibma lassána dakkár riikkain gos eai fuolat DBS dárkilit go Norggas. Mu mielas ii leat riekta gieldit minerála- ja ruvkefitnodagaid doaibmamis sámi guovlluin, seammás go mii ieža geavahit minerálaid nu olu.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Dálá boazodoalopolitihkas váilu luohttevašvuohta beliid gaskkas. Dasa lassin mannet olu resursat hálddašit otná ortnegiid, mat dattege eai lasit buvttadeami dahje gánnihahttivuođa. Boraspirenáli lassáneapmi lea mu mielas stuorra áittan boazodoalloealáhussii, ja háliidan dán dihte bargat vai boraspiret geahpeduvvojit, ja vai boazodoallit ožžot vuoiggalaš buhtadusortnega mii gokčá duohta massimiid. Mun oaivvildan maid ahte boazodoalus, nu movt eará vuođđoealáhusain, eai galggašii dárbbašit máksit boaldámušdivadiid, ja háliidan maid bargat dan ovddas ahte boazodoallu galgá šaddat ekologalaš gánnáhahtti ja ekonomalaš ceavzilis ealáhussan.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain? 

– Sámediggi sáhttá nannet boanddaid jus attášedje sidjiide eambbo ráđđenrievtti iežaset opmodagaid badjel, ja buoridit sin ovdánahttin vejolašvuođaid ja veahkehit sin duohtan dahkat iežaset strategiijaid. Jus ealáhusa gánnihahttivuohta buorrána, de soitet eanet nuorat álgit ealáhusain.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Stuorámus hástalus lea váldit vára guolásteddjiid árbevirolaš máhtus ja dán oahpu oahpahit boahttevaš guolastan buolvvaide. Sámediggi sáhttá dán ovdii bargat ahte rekruterenearit lassánit vuoi eanet nuorat ožžot vejolašvuođa bargat guolástemiin, eai ge dárbbaš oastit fatnasa ja eriid. Intrastruktuvra ferte maid leat sajis vuoi sáhttá earret eará fievrredit guliid. Sámediggi sáhttá leat láidesteaddji, vuoi lassána dutkan vuotnaguolásteami árbevirolaš máhtu birra.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Jus háliidat oahppat sámegiela vuođđoskuvllas, de fertejit du váhnemat, áhkku dahje áddjá leat dieđihuvvon sámi jienastuslohkui. Jus sii eai háliit dieđihit iežaset sámi jienastuslohkui, de eai beasa sin mánát oahppat sámegiela skuvllas. Dál lea áigi rievdadit dán njuolggadusmearrádusa, vuoi buot mánát geat háliidit, besset oahppat sámegiela vuođđoskuvllas.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Jus min nuorat galget fas máhccat ruoktot go leat geargan gazzame oahpu, de mii fertet ásahit eanet gelbbolašvuođabargosajiid giliide ja gávpogiidda. Vuođđoealáhusaid eavttut fertejit buoriduvvot, vai guolle-, sávza- ja boazobuvttadeapmi sáhttá kombinerejuvvot bearrašiin, astoáiggiin ja luomuin.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Mu motivašuvdna sámepolitihkas lea addit mu mánáide buoret vuolggasaji go dan mii mu áhkus, ádjás, váhnemiin ja mus lei mearrasápmelažžan unna gilážis Davvi-Romssas. Mun barggan vai sii dovdet oadjebasvuođa, dásseárvosašvuođa, rámisvuođa ja čehppohaga go sii deaivvadit ovdagáttuiguin, diehtemeahttunvuođain ja byråkratiijain iežaset eallimiin gávpotsápmelažžan. Mu áhkku golahii olles eallima šaddat “rivgun”, mun ges geahččalan šaddat “sápmelažžan”, mu mánát ges galget beassat šaddat norggabeale sápmelažžan eai ge galgga dárbbašit jáhkkit ahte sis lea unnit árvu go earáin.

 

På forsiden nå

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

RDM-Porsáŋggu musea bovde čájáhusrahpamii gos čájehit Liv Engholm govvačájáhusa. Son govve earret eará luonddu, olbmuid ja elliid, ja sus lea álo govvenapparáhtta fárus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:32 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Guovdageainnus šaddet čázi haga sullii njeallje diimmu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:42 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Politiijat dieđihit ahte leat ain olles veagain ohcamin Odd Henry Lahma Deanus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:37 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dás beasat lohkat čoahkkáigeasu ivttá FeFo stivračoahkkimis, mas dahkkui historjjalaš mearrádus go ášši sáddejuvvui Sámedikki meannudeeapmái Finnmárkkolága vuođul. – Ledjen gal vuordán dan bohtosa, muhto goitge lean gal veahá beahtahallan go sávven ahte eanetlohku jienasta árválusa vuostá, logai Mathis Nilsen Eira maŋŋel čoahkkima.

12:39 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Marit Mathisdatter Anti muittohuvvan isit, ferte máksit 9350 ruvnno mánnui orrut fuolahusvisttis Kárášjogas, ja eamida mielas leat dát olmmošmeahttun hattit. Oktiibuot go lea máksán buot rehkegiid, de báhcá son velggolažžan 2700 ruvnno mánnui.

10:09 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Finnmárkku fylkkalávdegoddi válljii disdaga orrunmovtta bálkkašumi vuoiti.

Almmuhuvvon ikte, dii. 07:39 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dál lea viimmat Sea King seivon Sieidái ja lea gearggus vuolgit ohcat Odd Henry gii lea láhppon.

15:31 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Gielddabargiguoktá leaba mielde ohcamin Odd Henry ja soai leaba bargan suinna máŋga jagi, sudnuide lea dehálaš ahte son gávdno.

14:33 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Vahkku 38 galgá Stáda geaidnodoaimmahat čađahit busseboagándárkkistemiid. Sii sávvet ahte dán háve eai gávnna mánáid geat leat vuollel 15 jagi boarrásat ja leat luovos bussiin, nu go ovddit dárkkisteamis gávdne.

14:50 Čakčamánu 19. beaivi 2017