Guovddasbellodaga pressegovva

Cecilie Hansen – Guovddášbellodaga vuosttaševttohas Nuortaguovllu válgabiirres

15:57 Borgemánu 22. beaivi 2017
Ođastuvvon: 05.09.2017 - 17:45

Válgabiire: Nuortaguovlu

Bellodat: Guovddášbellodat

Namma: Cecilie Hansen

Ahki: 46

Siviiladilli: Náitalkeahtes

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

Iehčanas ealáhusdoalli mielkeboandan 2014 rádjái, jođihan iežan konsuleantafitnodaga, guovlluidovdánahttima/rurála ovdáneami suorggis. Lean leamaš Mátta-Várjjaga sátnejođiheaddji várresátnejođiheaddji, lean dál ovdagotti ja suohkanstivrra áirras ja lean Guovddášbellodaga joavkojođiheaddji. Lean oahppan agroteknihkkár hálddašeamis, ekonomiijas, birrasis resursahálddašeamis. Guhkes politihkalaš karrieara suohkanpolitihkas (22 jagi), Guovddášbellodaga guovddášstivrras, stivrajođiheaddji ja stivraámmáhat almmolaš priváhta surggiin.

Eatnigiella/ giella

 

Politihkalaš duogáš

Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

– Lean leamaš Mátta-Várjjaga suohkanstivrras bissovaš áirras badjelaš 22 jagi, joavkojođiheaddji, báikkálaš searvvi jođiheaddji, várresátnejođiheaddji ja sátnejođiheaddji seamma bellodaga ovddas – Guovddášbellodaga. In leat leamaš sámediggeáirras ja sávan beassat Sámediggái ja bargat sámepolitihkalaš áššiiguin.

 

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Mu váibmoáššit leat hehttet sentraliserema, eretfárrema ja Sámi luondduresurssaid rievideami ja duogušteami. Mii dárbbahit Guovddášbellodaga Sámedikkis mii sáhttá vuostedeattan stuoraservvodaga váilevaš ipmárdussii man dehálaččat leat guovllut ja smávva servvodagažat, álgoálbmogat ja luondduávkkástallan ja muđui olbmot min lundui.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Guovddášbellodat háliida leat mielde nannemis positiivvalaš beaggima Sámediggái, ráđđeaddi orgánan ja dehálaš institušuvdnan álgoálbmogiidda, sámiide ja našuvdnii obage.

– Sentraliseren ja riidu resurssaid nalde lea mu mielas seamma go hástalit Sámedikki ja olles Sámi. Dás lea sáhka guohtuneatnamiid ja mearraresurssaid vuoigatvuođain. Eará dehálaš ášši man Guovddášbellodat áigu fokuseret lea sámegiella. Lassin sámegillii vuosttašgiellan skuvllaide ja mánáidgárddiide ,de oaivvilda Guovddášbellodat ahte galgá álkit oažžut sámegieloahpahusfálaldaga. dan dihte háliidit mii eanet njálmmálaš giellaoahpaheami sihke mánáide ja rávisolbmuide.

 

Čilge manne/manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Guovddášbellodat jáhkká álbmotstivrii ja áigu nannet ja sihkkarastit suohkaniid iešmearrideami ruvke- ja minerálaáššiin. Dál leat dáin áššiin suohkanat dušše gulaskuddaninstánssat ja stáhta ii dárbbat váldit vuhtii olbmuid oaivila geat orrot suohkanis. Dasa lassin áigu Guovddášbellodat ásahit mineráladivada/resursavearu mii galgá mannat suohkanii mas leat dat resurssat.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Guovddášbellodat háliida bearašboazodoalu mas leat eanet árvvut go dušše biergobuvttadeapmi. Guovddášbellodat oaivvilda maid ahte boazodoallolága ferte revideret. Okta ovdamearka lea Jovsset Ántte ášši mas stáhta lea guktii vuoittáhallan riektevuogádagas, mii čájeha ahte gorrelogu mielde unnidit, nu go stáhta viggá, ii leat vuoiggalaš dahje lágafámolaš.

– Eará áššit maid sáhtán namuhit: Čielggakeahtes guohtunrájit, beare heajos lágat ja váttis nuoraide beassat ealáhussii. Sáhttá measta dadjat ahte dálá lágat leat vuođđuduvvon «diktet beatnagiid doarrut» -oaivilii ja dainna vugiin heajosmahttit oktasaš vuostálastima sisabahkkemiid vuostá. Boazodoallolága revišuvdna berre earenoamážit sihkkarastit ealáhusdolliid ja ealáhusas obbalaččat ja lea vuođđun ja mihttomearrin ahte boazosápmelaččaid eksisteansa lea našuvnnalaš sávaldat. Dasa lassin lea sámepolitihkalaš ráđđi ožžon máŋga buori boazodoalloášši dohkkehuvvot Guovddášbellodaga stuoradiggeprográmmas, ja okta dehálaš ášši lea ahte boazodoallu galgá buohtastahttot eanandoaluin go galgá oažžut dohkkehuvvot goluid nu go investeremiid ja goluid mohtorboaldámuššii ja fievrruid divodeapmái.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álgit ealáhussii?

– Guovddášbellodat áigu oččodit ruovttoluotta eanandoalu doarjjaortnegiid investeremiidda maid ovddit áigodagas heaittihedje. Mii áigut maid leat vuojeheaddjin doarjut daid oahpahusinstitušuvnnaid mat mis leat Finnmárkkus vuođđoealáhusaid ektui. Láhčit dili vai sáhttet meahcce- ja vuođđoealáhusbuktagiid báikkálaččat reidet ja maid háhkat dain árvvu, lea dehálaš vai čájehit máŋggabealatvuođa ja potensiála maiddái eanandoalus. Dasa lassin lea iešalddis positiivvalaš beaggin ja fokusa vuođđoealáhusaide dehálaš, vai buktá rámisvuođa ja dohkkehusa, juoga mii mu mielas lea máilmmi deháleamos bargu, namalassii buvttadit báikkálaš ja dorvvolaš biepmu álbmogii.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Dál lea riddoguovlluin stuibmi, ja Guovddášbellodat lea dáhkideaddji ahte mearrasámiid vuoigatvuođat sihkkarastojit, earret eará friddja bivdu vuollel 11 mehtera fatnasasiidda ja máhcahit eriid ruovttoluotta riddofatnasiidda. Sámediggái lea dehálaš doarjut riddoguolásteddjiid ja riddoservvodagaid rievtti guolásteapmái, ja earrevuogádat mii čuovvu lágaid mat celket ahte earit gullet álbmogii ii ge daid sáhte vuovdit.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Guovddášbellodat háliida nannet sámi giela ja kultuvrra máhtu. Mii áigu láhčit dili vai mánáidgárddiin ja skuvllain lea gelbbolašvuohta addit sámegielfálaldaga vuosttašgiellan ja dasa lassin addit njálmmálaš giellaoahpahusa sihke mánáidgárddis, skuvllas ja sámiide geat leat massán váibmogielaset. Dasa lassin oaivvilda Guovddášbellodat ahte lea dehálaš oažžut sámegillii jorgaluvvot/tekstejuvvot ođđaáigásaš filmmaid ja čáppagirjjálašvuođa.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

–Ođasmahtti ealáhusaid berre vuoruhit ovdalii eahpeođasmahtti ealáhusaid. Mii fertet maid sihkkarastit iežamet oahpahusinstitušuvnnaid earenoamážit vuođđoealáhusaid ja luonddubaserejuvvon ealáhusaid. Fokuseret oahpahusa lea dehálaš go galgá láhčit ođđaháhkamiid ja ovdáneami vai oažžut eanet gründeriid ja ođđa fitnodagaid.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Mun beroštan hui olu das ahte min resurssat Sámis galget boahtit ássiide buorrin. Dás lea sáhka guolásteamis, boazodoalus, vuovdedoalus ja eanandoalus mat leat ealáhusat mat dárbbahit luonddu vai sihkkarastit birgejumi. Dát ealáhusat vásihit álo ahte stuoraservvodat hástala daid sihke guohtuneatnamiid ektui (boazo- ja eanandoallu) industriijahuksema ja boraspirepolitihka dáfus mii lea áibbas endorii ja billista guohtunelliid ealáhusvuođu, ja guolásteapmi mas earrebáronat ráđđejit ja rievidit riddoservvodagaid, ja ruvkedoaibma mii duvdá eret eará dehálaš luonddubaserejuvvon ealáhusaid. Dat eadduda mu go stuoraservvodat duolbmá báikkálaš álbmoga, ja mun oaivvildan ahte lea áigi oažžut árvodigaštallama mas sihke Sámediggi ja Stuoradiggi servet ja čuvgejit álbmoga boahtteáiggi sávaldagaid ja dárbbuid. Dál definerejit buori eallima Oslos byråkráhtaid ja politihkkariid bokte geat eai báljo leat leamaš duoddaris dahje dollen buori muoldoeatnamii.

 

Beroštumit

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Mun lean aktiiva luonddugeavaheaddji ja liikon guliid bivdit miehtá jagi, bivddán smávvafuođđuid čakčat, murjen, guldalan olu musihka ja rádio. Ovdal lávejin mohtorsihkkeliin vuojašit, muhto vuvden dan aiddobáliid, ja nu lea das dál «boddu». Liikon maid návddašit stuoragávpoteallima ja buori «flatwhite» gáfe gáhttakafeas ovttas buriid olbmáiguin.

 

Mii lea dat stuorámus man leat vásihan eallimis?

– Dat gal lea eahpitkeahttá go eadnin šadden. Mus lea 22-jahkásaš nieida gii studere Romssas.

 

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– De liikon ráhkadit njálgga borramuša seammás go hui jitnosit čuojahan musihka. Mun lean «boares» rocker ja guldalan olu garramusihka albma bássain. Liiko bures Intrigue jovkui ja diggen Kai Somby.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Mu stuorámus ovdagovva lea Anne Enger, oddeš Guovddášbellodatlahttu ja «Ii-dronnetB EU-giččus -94:s. Son lea hui garra áhkku gii lei oalle akto ja vásihii ráđđenteknihkaid garraseamos biekkaid siste. Dan barggu ovddas maid son dagai oažžut mii roahkka giitit su.

På forsiden nå

Kárášjoga penšunistasearvi lea hirpmástuvvan Marit Mathisdatter Anti áššái gos daddjo ahte su isit šaddá velggolažžan 2700 ruvnno mánnui maŋŋá go buot rehkegat leat mákson. Penšunistasearvvis lea čoahkkin vuossárgga, gos áigot ságastallat ja gávdnat čovdosii mo sáhttet veahkehit boarrásiid Kárášjoga gielddas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:24 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Go ođđa Eurohpágeaidnu gaskal Girkonjárgga ja Murmánskka rahppo boahtte vahkus, de galget guokte bisma buressivdnidit dan geainnu. Davvi álbmogis leat oskumeanut hui nannos, muitala ekspearta.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:30 Čakčamánu 21. beaivi 2017
Álttá, Hámmárfeastta ja Guovdageainnu ássit deaivvadedje Luvddiidčohkas:

Duohta dološ fearánat muita­luvvo várrečohkas Beaskáđđasa Luvddiidčohkas, gos lea várddus nu lulás go Rássegál­várrái ja nu davás go Álttá alimus váriide.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:11 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Álbmot čájehii garra vuostemiela bieggamillopárkka huksenplánaide davábealde Rástegáissá Sirpmá álbmotčoahkkimis. Kárášjoga sátnejođiheaddji maiddái lei boahtán bealuštit dan čuođi bargosaji maid ballet massit jus dát bieggamillopárkka ásahuvvo.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:28 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Riddu Riđđu Festivála AS lea ožžon vihtta čuoggá go leat rihkkon alkoholaláhkaásahusa dán jagáš festiválas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:23 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Romssa suohkanis leamaš dáhpi TV-akšuvdnii addit ovtta ruvnnu juohke suohkanássi nammii, muhto dán jagi leat mearridan lasihit doarjaga ja skeŋket 100.000 ruvnnu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:02 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Meahcceguovddáža ásaheami bargu lávke viidáset vuođđudeami guvlui, ja ohcet ruhtadeami ­guovddážii.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:18 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Politiijat leat loahpahan ohcama dán vuoro, go ii leat šat doaivva gávdnat Odd Henry Lahm eallinaga.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:48 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Suohkaniid mánáidgárddiin lea eanet jávkan go eará fidnosurggiin. 2016:s lei 12,5 proseantta jávkan, čájehit KS logut.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:58 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017