Børge Sandnes - Ovddadusbellodaga 2. evttohas Lulli-Norgga válgabiirres

13:31 Borgemánu 15. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 14:24

Válgabiire: Lulli-Norga

Bellodat: Ovddádusbellodat

Namma: Børge Sandnes

Ahki: 47

Siviiladilli: Ovttasássi

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Lean váldán journalistihkkaoahpu, ja bargan redaktevran Ovddádusbellodaga váldoorganisašuvnnas 2004 rájes 2016 rádjái. Dál mun lean virgáduvvon prošeaktajođiheaddjin digitaliseremis ja nuppástusas ráđđealbma bargoveagas, Giske suohkanis.

 

Eatnigiella/giella

– Dárogiella.

 

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

– Lean leamaš politihkas mielde 2004 rájes. Ovddastan Ovddádusbellodaga máŋga álbmotválljejuvvon dásiin. Svelvik Ob joavkojođiheaddjin leamaš 2003-2007 áigodagas, ja Svelvika várresátnejođiheaddji Ob ovddas 2007-2011. Dasa lassin leamaš várremiellahttu Vestfold Fylkadikkis. In leat ovdal leamaš Sámedikkis.

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Mánáidsuodjalussii ja johtalussii.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Sámediggi ferte ieš digaštallat dan boahttevaš eksisteanssa. Sámediggi ferte maid vuoruhit dan moadde guovddášbarggu mat das leat, namalassii giella ja kultuvra.

 

Čilge manne/manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin.

– Mun gal lean positiivvalaš dasa ja eaktudan báikkálaš čanastumi álbmotválljejuvvon orgánas eaktun jos galgá bohkan minerála- ja ruvkefitnodagas.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Mun oaivvildan ahte boazodoalu galgá meannudit nu go eará ealáhusdoaimmaid, maiddái mat gusket investeren- ja doaibmaruhtademiid lágaide. Ealáhus berre doaimmahuvvot nu friija go vejolaš, ja dan almmolaš ovddasvástádus berre gáržžiduvvot jierpmálaš resursahálddašeapmin almmolaš guohtunguovlluide.

 

Eanandoallu, movt sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álggahit ealáhusa?

– Dálá politihkka, mas leat oallut reguleremat ja fievrrideamit, ii leat doaibman. Ráđđehus lea bargamin geahpidit ja álkidit lágaid mat dál gáržžidit boanddaid friijavuođa. Danin vai eanandoallu gievruduvvo birget liikká bures go eará ealáhusat. Mun vuorddán ahte Sámediggi čuovvola stáda vuordámušaid.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Movt sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Mun oaivvildan ahte guolleresurssat leat min nationála resurssat ja galget hálddašuvvot dainna lágiin. Dát lea dan birra mo galgá sáhttit addit sierravuoigatvuođaid ovtta jovkui dušše čearddalašvuođa vuođul.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Munnje lea dehálaš ja riggodat go Norga áigu áimmahuššat sámegiela, sámi kultuvrra ja árbevieruid. Lea suohkaniid ovddasvástádus ahte maiddái sámi mánát ožžot dan oahpu masa sis lea riekti. Sámegiella galgá leat válljengiella juohke skuvllas olles riikkas. Buot mánáin galgá vejolašvuohta oahppat sámegiela vaikko gos dál oroš riikkas. Dát sáhttá addot e-oahppanvuogádagas ja gáiddusoahpahusas. Dakkár oahpahus galget visot riikka suohkanat sáhttit fállat iežaset skuvllain.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Olles riikkas lea dál nuppástuhttinproseassa. Ođđa bargosajit lunddolaččat bohtet oidnosii ja mii fertet leat gergosat dasa. Árbevirolaš virggit, nu go guolásteapmi ja eanandoallu, bohtet boahtteáiggis leat áigeguovdilat, muhto digitála nuppástus gáibida bargiid geat mielalaččat nuppástuvvojit.

 

Makkár ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– In hálit cuiget konkrehta áššái, muhto lean oaidnán máŋga ášši mánáidsuodjalusas go suohkanat leat ožžon beare stuora vejolašvuođaid doaimmahit árvvošteami fuolahusbadjelassii váldimiin eai ge ávkkástala ovdamearkka dihte bearašráđis.

 

 

Beroštumit

 

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– MC, meahcástallan ja politihkka.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Go ožžon iežan guokte máná.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– Go vuoiŋŋastan, de mun divodan iežan viesus juoidá.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Politihkalaš ovdagovva lea John I. Alvheim-rohkki,  Ovddádusbellodaga ovddeš dearvvašvuođapolitihkar. Son doarui sin ovddas geat ledje vuolemusas.

På forsiden nå

Kárášjoga penšunistasearvi lea hirpmástuvvan Marit Mathisdatter Anti áššái gos daddjo ahte su isit šaddá velggolažžan 2700 ruvnno mánnui maŋŋá go buot rehkegat leat mákson. Penšunistasearvvis lea čoahkkin vuossárgga, gos áigot ságastallat ja gávdnat čovdosii mo sáhttet veahkehit boarrásiid Kárášjoga gielddas.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:24 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Go ođđa Eurohpágeaidnu gaskal Girkonjárgga ja Murmánskka rahppo boahtte vahkus, de galget guokte bisma buressivdnidit dan geainnu. Davvi álbmogis leat oskumeanut hui nannos, muitala ekspearta.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:30 Čakčamánu 21. beaivi 2017
Álttá, Hámmárfeastta ja Guovdageainnu ássit deaivvadedje Luvddiidčohkas:

Duohta dološ fearánat muita­luvvo várrečohkas Beaskáđđasa Luvddiidčohkas, gos lea várddus nu lulás go Rássegál­várrái ja nu davás go Álttá alimus váriide.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:11 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Álbmot čájehii garra vuostemiela bieggamillopárkka huksenplánaide davábealde Rástegáissá Sirpmá álbmotčoahkkimis. Kárášjoga sátnejođiheaddji maiddái lei boahtán bealuštit dan čuođi bargosaji maid ballet massit jus dát bieggamillopárkka ásahuvvo.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:28 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Riddu Riđđu Festivála AS lea ožžon vihtta čuoggá go leat rihkkon alkoholaláhkaásahusa dán jagáš festiválas.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:23 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Romssa suohkanis leamaš dáhpi TV-akšuvdnii addit ovtta ruvnnu juohke suohkanássi nammii, muhto dán jagi leat mearridan lasihit doarjaga ja skeŋket 100.000 ruvnnu.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:02 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Meahcceguovddáža ásaheami bargu lávke viidáset vuođđudeami guvlui, ja ohcet ruhtadeami ­guovddážii.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:18 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Politiijat leat loahpahan ohcama dán vuoro, go ii leat šat doaivva gávdnat Odd Henry Lahm eallinaga.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:48 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Suohkaniid mánáidgárddiin lea eanet jávkan go eará fidnosurggiin. 2016:s lei 12,5 proseantta jávkan, čájehit KS logut.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:58 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017