Arild Pettersen Inga. Preassagovva

Arild P. Inga – Bargiid­bellodaga vuosttaš­evttohas Viesttar­mearas

NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:

14:07 Borgemánu 14. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 13:16

Válgabiire: Viesttarmearra

Bellodat: Bargiidbellodat

Namma: Arild P. Inga

Ahki: 59 jagi

Siviiladilli: Náitalan

Eatnigiella/giella: – Dárogielat, ipmirdan veahá sámegiela.

 

Beroštumit:

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Vuodjan. Lean dološ hárjehalli ja hárjeheaddji. Mus lea okta bárdni guhte lea álgán vuodjat.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Lean ožžon golbma máná.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– Mátkkoštan ruovttus eret.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Eamit ja hoavda (Dat lea seamma olmmoš). Muđui ii kommentára dasa.

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Boazodoalli. Oahppan sosionoman.

 

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?

– Sámedikkis leamaš várrelahttun máŋga áigodaga. Guovddážis suohkanpolitihkas Suortta suohkanis, earret eará leamaš váldolávdegottijođiheaddji. Jođiheaddji Romssa Boazosápmelaččaid Fylkkasearvvis máŋga jagi. Čađat lean ovddastan Bargiidbellodaga.

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Nannet sámi ealáskahttima olggobealde sámi váldoguovlluid. Gievrudit sámegielaid. Sihkkarastit rekruterema sámi oahpaheddjiid gaskkas. Boazodoallu.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Hábmet gievrras stivrennávccalaš ráđi mas lea eanetlohku dievasčoahkkimis.

 

Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Ruvkedoaimma ásaheapmi ferte dahkkot ovttasbarggu bokte boazodoaluin, ja ferte maid ipmárdus boazodollui.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Dálá politihkka ii doaimma nu bures go hálddašeamis lea muhtomin unnán máhttu boazodoalu birra. Danin šaddá deháleamos bargu boahtte áigodagas árvvoštallat ja rievdadit Fylkamánni saji boazodoalu hálddašeamis. Das ahte mo boazodoaloorohagaid sadji definerejuvvo hálddahusas ja mo orohagaid máhttu fátmmastuvvo hálddahusas.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?

– Addit buriid cealkámušaid eanandoallošiehtadallamiidda árktalaš eanandoalu birra. Lassin dasa váikkuhit vai boraspirenáli dáfus boahtá rievdadus. Eaktu vuoi sáhttá sávzaboandan bargat leat buorit meahcceeanaguohtumat ja unnán boraspirevahágat.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Stuorámus hástalus guolástusain Sámis lea privatiseren oktasaš guolástusriggodagain mat leat rittuin ja mearas. Sámediggi sáhttá addit doarjagiid šárkkaide ja sihkkarastit ahte dain leat buktinvejolašvuođat. Eambbo áŋgiruššat šárkabivddu buorrevuhtii, ja dat lea go buktet varas guoli.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Sámegiella ferte nannejuvvot dakko bokte ahte skuvlet eambbo sámegieloahpaheddjiid heivehuvvon doaimmain mat movttiidahttet oahpaheddjiid váldit sámegiela iežaset oahpus. Lassin berre vel nannet sámegieloahpaheami olggobealde guovddáš sámi guovlluid.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Lea dehálaš vuoruhit daid bargosajiid mat leat juo ásahuvvon dássážii. Dan maŋŋel sáhttá vuoruhit bargosajiid mat bohtet nannet sámevuođa mátkeealáhusas.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Boazodoalu guohtuneatnamiid massin lea čuohcan garrasit munnje, ja stuoraservvodaga dárbu areálaide, mii fas čuohcá guohtuneatnamiidda.

På forsiden nå

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

RDM-Porsáŋggu musea bovde čájáhusrahpamii gos čájehit Liv Engholm govvačájáhusa. Son govve earret eará luonddu, olbmuid ja elliid, ja sus lea álo govvenapparáhtta fárus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:32 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Guovdageainnus šaddet čázi haga sullii njeallje diimmu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:42 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Politiijat dieđihit ahte leat ain olles veagain ohcamin Odd Henry Lahma Deanus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:37 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dás beasat lohkat čoahkkáigeasu ivttá FeFo stivračoahkkimis, mas dahkkui historjjalaš mearrádus go ášši sáddejuvvui Sámedikki meannudeeapmái Finnmárkkolága vuođul. – Ledjen gal vuordán dan bohtosa, muhto goitge lean gal veahá beahtahallan go sávven ahte eanetlohku jienasta árválusa vuostá, logai Mathis Nilsen Eira maŋŋel čoahkkima.

12:39 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Marit Mathisdatter Anti muittohuvvan isit, ferte máksit 9350 ruvnno mánnui orrut fuolahusvisttis Kárášjogas, ja eamida mielas leat dát olmmošmeahttun hattit. Oktiibuot go lea máksán buot rehkegiid, de báhcá son velggolažžan 2700 ruvnno mánnui.

10:09 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Finnmárkku fylkkalávdegoddi válljii disdaga orrunmovtta bálkkašumi vuoiti.

Almmuhuvvon ikte, dii. 07:39 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dál lea viimmat Sea King seivon Sieidái ja lea gearggus vuolgit ohcat Odd Henry gii lea láhppon.

15:31 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Gielddabargiguoktá leaba mielde ohcamin Odd Henry ja soai leaba bargan suinna máŋga jagi, sudnuide lea dehálaš ahte son gávdno.

14:33 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Vahkku 38 galgá Stáda geaidnodoaimmahat čađahit busseboagándárkkistemiid. Sii sávvet ahte dán háve eai gávnna mánáid geat leat vuollel 15 jagi boarrásat ja leat luovos bussiin, nu go ovddit dárkkisteamis gávdne.

14:50 Čakčamánu 19. beaivi 2017