II VUOLLÁN: Vaikko iskosis boahtá ovdan ahte Bargiidbellodat ii ovdán, de ii presideantaevttohas Ronny Wilhelmsen skurdnjá. Govven: Inger Marita Bals

Heajos bohtosat Bargiid­bellodahkii: – Ii leat ávki skurdnját

Bargiidbellodat manná maŋos mannan mánu oaiviliskkadeami rájes. Presideantaevttohas mieđiha ahte sis lea garra bargu maŋimuš vahkku ovdal válggaid, jus galget nagodit dán jorgalahttit.

06:00 Čakčamánu 05. beaivi 2017
Ođastuvvon: 05.09.2017 - 09:42

Suoidnemánu bellodatbaromehterbohtosiin bođii ovdan ahte Bargiidbellodat ovdána ja šaddet stuoribun go maŋemus válggas ledje.

Borgemánu bellodatbaromehterabohtosat čájehit fas aibbas eará.

Oaiviliskkadeami lea Sentio Research AS čađahan NRK Sámi ja Ávvira ovddas.

Vuolimusas áššis gávnnat bellodatbaromehtera.

 

Hedjonan

Dál, vahkku ovdal sámediggeválgga, de čájeha oaiviliskkadeapmi ahte Bargiidbellodat manná maŋos 7,2 proseantačuoggáin.

Bargiidbellodaga presideantaevttohas, Ronny Wilhelmsen, ii jierásmuva vaikke iskkadeapmi čájeha dákkár logu.

– Dát ii leat buorre, ja dieđusge in leat duhtavaš dainna, dadjá Wilhelmsen.

 

Garra bargu maŋimuš vahkku

Vaikke Wilhelmsen ii leat duhtavaš go manai oaiviliskkademiin nu go manai, de baicce geahččá ovddos guvlui.

– Ii leat ávki skurdnját. Dál ii leat go joatkit ain bargguin, ja čájehit čielgasit maid min bellodat bargá, ja ahte mii leat rievttes bellodat jienastit. Mus lea buorre doaivva ahte sáhttit jorgalahttit dáid loguid, dadjá Wilhelmsen.

Wilhelmsen lasiha ahte sii fertejit beassat badjelii jus galget nagodit dan.

– Vaikke mis lea buorre válgaprográmma, de mis lea olu bargu dan maŋemus vahkku.

 

Eahpečielggas man sivas mannet maŋos

Wilhelmsen riekta máhte vástidit mii lea sivvan dasa go Bargiidbellodat manná maŋos.

– Lea váttis dadjat juste mii dasa lea sivvan, go mis han leat dán rádjái leamaš buorit bohtosat iskosiin, dadjá son.

Heajos bohtosat eai dagat Wilhelmsena heajos millii:

– Dál, go eanas áiggi manná sámegielkursii masa gieskat álgen, de sávan ahte dat ii leat váikkuhan dan. In hal dál astta dette politihkket ge šat, leaikkastallá son.

 

Ii jáhke iežas Nussir-oainnu váikkuhan

Maŋemus oaiviliskkadeami rájes lea Wilhelmsen almmuhan ahte su persovnnalaš oaidnu lea ahte son lea mielas Nussirii.

Ávvir jearrá doaivu go Wilhelmsen dan váikkuhan dasa go dál manne maŋos:

– Dan gal in jáhke váikkuhan. Lean leamaš čielggas ahte lean mielas Nussirii, nu ahte in oainne movt dan galgá váikkuhan, vástida son.

 

 

På forsiden nå

Kárášjoga penšunistasearvi lea hirpmástuvvan Marit Mathisdatter Anti áššái gos daddjo ahte su isit šaddá velggolažžan 2700 ruvnno mánnui maŋŋá go buot rehkegat leat mákson. Penšunistasearvvis lea čoahkkin vuossárgga, gos áigot ságastallat ja gávdnat čovdosii mo sáhttet veahkehit boarrásiid Kárášjoga gielddas.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:24 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Go ođđa Eurohpágeaidnu gaskal Girkonjárgga ja Murmánskka rahppo boahtte vahkus, de galget guokte bisma buressivdnidit dan geainnu. Davvi álbmogis leat oskumeanut hui nannos, muitala ekspearta.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:30 Čakčamánu 21. beaivi 2017
Álttá, Hámmárfeastta ja Guovdageainnu ássit deaivvadedje Luvddiidčohkas:

Duohta dološ fearánat muita­luvvo várrečohkas Beaskáđđasa Luvddiidčohkas, gos lea várddus nu lulás go Rássegál­várrái ja nu davás go Álttá alimus váriide.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:11 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Álbmot čájehii garra vuostemiela bieggamillopárkka huksenplánaide davábealde Rástegáissá Sirpmá álbmotčoahkkimis. Kárášjoga sátnejođiheaddji maiddái lei boahtán bealuštit dan čuođi bargosaji maid ballet massit jus dát bieggamillopárkka ásahuvvo.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:28 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Riddu Riđđu Festivála AS lea ožžon vihtta čuoggá go leat rihkkon alkoholaláhkaásahusa dán jagáš festiválas.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:23 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Romssa suohkanis leamaš dáhpi TV-akšuvdnii addit ovtta ruvnnu juohke suohkanássi nammii, muhto dán jagi leat mearridan lasihit doarjaga ja skeŋket 100.000 ruvnnu.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:02 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Meahcceguovddáža ásaheami bargu lávke viidáset vuođđudeami guvlui, ja ohcet ruhtadeami ­guovddážii.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:18 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Politiijat leat loahpahan ohcama dán vuoro, go ii leat šat doaivva gávdnat Odd Henry Lahm eallinaga.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:48 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Suohkaniid mánáidgárddiin lea eanet jávkan go eará fidnosurggiin. 2016:s lei 12,5 proseantta jávkan, čájehit KS logut.

Almmuhuvvon odne, dii. 09:58 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017