SKOHTERDIVOHAT: Laila Daerga dutkan čájeha ahte Ruoŧa boazosámit váillahit dearvvašvuođabálvalusa man sáhttá buohtastahttit skohterdivohagain, heivehuvvon rabasáiggit ja dikšu mas boazobargu váldo vuhtii. Čájáhusgovva: Tore Meek / NTB scanpix

Dearvvašvuođabálvalus mii lea dego skohterdivohat

Dutkan čájeha ahte dakkár dearvvašvuođafálaldaga háliidit Ruoŧa boazosámit.

16:49 Čakčamánu 13. beaivi 2017

Laila Daerga lea dutkan Ruoŧa boazosámiid dearvvašvuođadili, ja lea gávnnahan ahte boazosámit váillahit bálvalusa mii váldá vára sin dárbbuin.

Jearahallamiid bokte lea gávnnahan ahte boazosámit váillahit máhtu ja ipmárdusa sin beaivválaš dilis, dilli mas boazu lea guovddážis.

– Mii leat iskan makkár vásáhusat boazosámiin leat Ruoŧa dearvvašvuođabálvalusas. Bođii ovdan ahte boazosámit háliidit dearvvašvuođabálvalusa man organiseren lea dego skohterdivohat. Heivehuvvon rabasáiggit ja dikšu mas boazobargu váldo vuhtii. Dat mielddisbuktá ahte dearvvašvuođabálvalus galggašii gilážiin, lohká Laila Daerga preassadieđáhusas. Son lea doavttergrádakandidáhtta Ubmi universitehtas.

 

Eallinláibi ja eallinvuohki

– Lea dehálaš ahte dearvvašvuođabargit ipmirdit maid dat mearkkaša go boazu lea guovddážis. Boazosámiin jorrá buot bohcco birra, dat lea eallinláibi, seammás go lea eallinvuohki. Boazoealáhus ii leat dábálaš ealáhus, go dálki mearrida olu. Boazosámit lea joavku geain lea stuora lihkohisvuođa várra, seammás go leat dávjá báikkiin gos lea guhkki dearvvašvuođaásahusaide, lohká Daerga.

 

Olu bealit váikkuhit

Laila Daerga lea ieš bajásšaddan boazodoalus, Valsjöbyenis Jämtlánddas. Son válddii buohccidivššáreksámena 1986:s ja lea olu jagiid bargan buohccidivššárin. Son lea maid bargan sámi dearvvašvuođaprošeavttain Vualtjeres. Dál son bargá Storumanas sámi dearvvašvuođain.

Su dutkanboađus nanne ahte lea stuora dárbu guhkitáiggi álbmotdearvvašvuođabargui buot sámiide. Dan barggus galggašii dásseárvosaš dikšu ásahuvvot mii heive boazosámiide geat johtet guovllus guvlui. Nubbi oassi lea loktet divššáriid máhtu boazosámi eallima birra, makkár oktavuohta lea bohccuide, makkár eallinvuohki ja kultuvra lea.

– Boazodoalus leat oktasaš ealáhusdoalli, muhto seammás leat oassi stuorát joavkkus, čearus. Min dutkan čájeha ahte boazosámiid luohttámuša dearvvašvuođabálvalussii váikkuhit olu bealit. Historjjálaš trauma, iežas kultuvra ja dat vásáhus ahte dearvvašvuođabargit eai dovdda sin kultuvrra, čilge Daerga.

Fáddásánit
Ođđasat

På forsiden nå

Statistihkalaš guovd­dášdoaimmahat árvala máŋga gáldu gos gávnnašii sámegielagiid, ovdamearkka dihte geahččat geat čužžot mearkaregistaris ja geat leat čađahan sáme­giel­eksámeniid.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:21 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámediggeráđđi lea dál bargagoahtán 2018 bušeahtain. Dál oaivvildit ahte sin doaibmanvejolašvuohta lea garrasit gáržžiduvvon, smávva lassáneami geažil stádabušeahtas.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:31 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Politiijat muittuhit ahte sáhttá 9000 ruvdnosaš sáhkku jus gožžá eará sajiide go hivssegii.

Almmuhuvvon odne, dii. 12:39 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámedikki ovddasteaddjit čoahkkinaste gieskat ON mánáidlávdegottiin Genéves. Sámediggi ovdanbuvttii muhtun hástalusaid maid sámi mánát ja nuorat vásihit.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:54 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Ovdalaš áiggi masse olu boazosámit iežaset rivttiid ja duvdiluvvojedje eret ealáhusas. Masá 50 jagi maŋŋel go Baal-bearaš massii eallinláibbis, de háliidivččiiga oappážagat ruovttuluotta boazodollui. Norgga Árktalaš Universitehta juridihkalaš professor Øyvind Ravna dadjá dán váddása duohken.

Almmuhuvvon odne, dii. 07:00 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Romssa fylkkadiggi lea árvalan nama ođđa fylkii mii ovttastahttá dálá Finnmárkku ja Romssa.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:18 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Fargga 30-jahkásaš ii leat vel gávdnon maŋŋel gahččanlihkuhisvuođa Vågakallenis, lulábealde Svolværa Lofuohtas.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:33 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Njealji mánu geahčen cáhkkehuvvo fas Olympiadolla, dán háve Pyeongchangas, ja Kroghas lea fas vejolašvuohta geahččalit ollašuhttit OG-niegu.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:32 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Politiijat ávžžuhit dieđihit jus leat eambbo áššit. Psykologa rávve movt galgá hupmat nuoraiguin váttis áššiid birra.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:35 Golggotmánu 19. beaivi 2017

Juohke jagi gávdnet sii bohccuid maidda leat sorron boares telefon­streaŋggat, ja bohccuid mat leat darvánan daidda ja jápmán meahccái. – Dál lea áigi čálligoahtit beaivesáhkuid Telenorii, oaivvilda boazodoalli.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:50 Golggotmánu 19. beaivi 2017

Ikte eahkedis dieđihedje Finnmárkku politiijat ahte 80-jahkásaš nisu lei čukkohallon Deanus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:17 Golggotmánu 19. beaivi 2017

Muhtun oahpaheaddji Sis-Finnmárkkus lea váidon politiijaide. Son galgá sádden heivetmeahttun dieđuid vuolleahkásaš ohppiide.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:36 Golggotmánu 19. beaivi 2017

Hávit eai leat sávvon vaikke leat gollan masá 50 jagi dan rájes go bearaš duvdiluvvui eret boazodoalus. Oappášguovttes muitaleaba ahte masse visot maŋŋel go čáhcefápmorusttet huksejuvvui sin eatnamiidda. Dál čuovvuba diggeášši mas njeallje orohaga dáistalit jiehtanaslinjjá huksema vuostá. Sudno bearraša historjá geavahuvvo ovdamearkan dikkis.

Almmuhuvvon ikte, dii. 07:00 Golggotmánu 19. beaivi 2017

Anita Bjørnback čuovui girdi ikte Leavnnja girdišiljus Romssa girdišilljui. Dalle ii diehtán man son lei vajálduhttán veskui ja maid oaččui meattá sihkarvuođabearráigeahču Leavnnja girdišiljus.

15:32 Golggotmánu 18. beaivi 2017