DOVDÁ IEŽASET VAJÁLDUVVON: Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara mielas hakso veahá giellalávdegotti dieđáhusas dat ahte váldet Guovdageainnu nanu gielladili dego diehttelasvuohtan, ja dál ii leat šat doppe dárbu dáppe nannet sámegiela, muhto gávpogiin. Govven: Ovlla Gaup

– Guovda­geainnu haga livčče visot suohkanat rahčan čuovvumis sámi giella­lága

Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji lea fuolastuvvan Váibmogiela dieđáhussii, go das deattuhuvvo ahte gávpogiidda galgá eanet fokus sámegieladoaimmain, ja ballá ahte Guovdageaidnu ja eará ealli sámi guovllut šaddet goazastit giellabargguineaset.

09:46 Njukčamánu 01. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.03.2017 - 09:52

NÁČ 2016:18 Váibmogiella

Ovttasbargguin Sámedikkiin ásahii ráđđehus čakčamánu 19.beaivvi 2014 lávdegotti mas lei bargun guorahallat lágaid, doaimmaid ja ortnegiid mat gusket sámegielaide Norggas. 

 

Sámi giellalávdegoddi ovdanbuvttii golggotmánu 10. b. 2016 NÁČ 2016: 18 Váibmogiella, mii lea sáddejuvvon gulaskuddamii. 

 

Gulaskuddanáigemearri lea njukčamánu 15. beaivvi 2017. 

 

Sámediggi háliida čalmmustahttit gulaskuddama nu ahte sámi servodat lea oassin guorahallama gulaskuddamis ja čuovvoleamis. 

 

Sámediggi ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta galget gulahallat lávdegotti doaibmaárvalusaid birra ja maid gulaskuddanvástádusaid birra.

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara čuoččuhus lea ahte Guovdageainnu haga, de livčče visot eará suohkanat olles Norggas, erenoamážit gávpotsuohkanat, rahčan ja bártidan hirbmadit čuovvut sámi giellalága. 

– Oažžu lávket vaikko makkár mánáidgárdái, dahje skuvlaluohkkái Romssas, ja jearrat gos oahpaheaddji lea eret. Lea oba sihkar ahte lea Guovdageainnus dahje Kárášjogas eret, soaitá Deanus. Dat muitala ahte dáin suohkaniin lea erenoamáš ovddasvástádus Norggas, jus oba galgá ge vejolaš hukset dáid ásahusaid gávpogii nu movt dát giellalávdegoddi háliida, lohká Vasara.

Disdaga lágiduvvui Guovdageainnus gulaskuddanseminára NÁČ Váibmogiela birra, mii čalmmustahtii Davvi-Sámi giellaguovllu.

 

Gullá buot kategoriijaide

Vasara mielas orrot vajálduhttán dan, go ii namuhuvvo čielgaseappot dain ovdanbuktimiin ja raporttain man dehálaččat Guovdageaidnu ja dát suohkanat leat. 

– Eanaš sámegielat bargit, mat gávdnojit dál gávpogiin Oslos, Romssas, Bådådjos ja Troandimis, leat vuolgán Guovdageainnus. Ii leat vuovdnáivuođain go mun dan logan, muhto dat lea duohtavuohta. Mu oaidnu lea dat ahte mii eat leat dušše giellaseailluhansuohkan nu movt dat lávdegoddi dadjá, mii leat buot golmma kategoriija siskkobealde. Mii leat giellaseailluhanguovlu, juo, muhto mii leat maid giella revitaliserenguovlu ja giellaovdánahttinguovlu.

 Guovdageainnus muitalii Bård Magne Pedersen, gii lea jođihan lávdegotti barggu, earret eará evttohit ahte gávpogat galggaše oažžut ovddasvástádusa ovdánahttit sámegiela.  

Evttohusas leatge bidjan Romssa davvisámegiela, Bådådjo julevsámegiela, Troandima mátta-sámegiela ja Oslo buot sámegielaid gávpogin.

Lávdegoddi lea maid evttohan Guovdageainnu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga giellaseailluhansuohkanin.

 

– Hakso veahá

Guovdageainnu sátnejođiheaddji lea ilus go Guovdageidnui biddjui maid seminára, muhto lea fuolastuvvan dán lávdegotti evttohusaide.

– Go lávdegotti jođiheaddji bláđeda dan gielladieđáhusa mii dál lea boahtán ja deattuha ahte leat gávpogat gos lea sámegiela boahtteáigi. Daid ferte nannet ja dat ožžot eanet ovddasvástádusa, ja fertejit ovdánahttit ásahusaid gávpogiin. De fas eará sániiguin eará sajis dieđáhusas dadjet ahte Guovdageaidnu ja Kárašjohka leat dakkár giellaseailluhansuohkanat. Hakso veahá go atnet min nanu gielladili dáppe dego diehttelasvuohtan, ja dál ii leat šat dárbu dáppe nannet sámegiela, muhto gávpogiin, lohká son.

 

Hábmen cealkámuša

Guovdageainnu suohkan leage bargan gulaskuddancealkámušain muhtin mánuid juo.

Vasara lohká sis lea hui nanu vuođđu mii biddjo ovdagoddái duorastaga, ja de sii buktet dan loahpalaš cealkámuša.

– Mii cealkit dan maid mun dál muitalan, ja mii leat maid dadjan ahte jus lea dainna lágiin ahte mii galgat goazastit Sis-Finnmárkku ektui, dat mii guoská giellaovdáneapmái ja vuoruhit eará guovlluid ja gávpogiid, de leat mii váralaš geainnuid alde.

 

Árvalit Našunála gáiddusoahpahusguovddáža

Vasara lohká sis leat konkrehta árvalusat, nu go ásahit našunála gáiddusoahpahusguovddáža davvisámegielas Guovdageidnui, juste daid ákkaid vuođul maid giellalávdegoddi ieš geavaha, nanu giellamodeallat ja ealli sámegiel biras.

– Mis lea vuođđu sajis, mis eai váillo oahpaheaddjit eará guovlluid ektui gos lea oahpahus rašes dilis. Mis leat sadjásaš oahpaheaddjit sajis. Seammás lea hospiteren hui lunddolaš Guovdageainnus, ja mis lea juo dat jođus, mas leat birrasii 40 gáiddusoahpahusoahppi. Jus Guovdageaidnu, gos gávdno ealli sámi biras ja servodat, ii vuoruhuvvo, de gal sámegiella jápmá 100 jagi perspektiivas, lohká Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara.

 

– Ferte doppe gos olbmot orrot

Sámi giellalávdegotti jođiheaddji Bård Magne Pedersen lohká sii leat árvalan gávpogiid, jus sámegiella galgá ceavzit boahtteáiggis, de ferte geavahuvvot doppe gos olbmot orrot.

Pedersen lohká dat ii mearkkaš ahte galgá guođđit daid sámi guovlluid ja doppe galgá goazastit.

– Mii eat leat eisege evttohan ahte áigut guođđit guovlluid mat leat gáldun dan čielga ja ealli sámegielat birrasii. Muhto ferte váldit vuhtii dan ahte mis leat leamaš sámi giellahálddašansuohkanat fargga golbmalogi jagi, ja dušše dainna dálá logiin suohkaniin leat beare unnán lassánan sámegielagat. Danne leat evttohan sámi gávpogiid, muitala son ja lohká maŋŋel gulaskuddanáiggi lea politihkalaš luoddaearru ja lea Sámedikki ja ráđđehusa duohken movt loahpas šaddá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Avvir.no sávva rabas ja áššálaš digaštallama. Mii doalahit rievtti sihkkut sátnevuoruid.

På forsiden nå

Guovdageainnu suohkan leat mearridan dál goas dán jagáš lodden šaddá.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:50 Miessemánu 24. beaivi 2017

Finnmárkku boanddat ledje maid searvan miellačájeheapmai Oslos maŋŋebárgga. Sii vuosttaldit ráđđehusa árvalusa ahte geahpedit boanddaid dietnasa.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:16 Miessemánu 24. beaivi 2017

Geaidnopolitiijat leat dárkkistan leahtu biillain Girkonjárgga guovddážis.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:21 Miessemánu 24. beaivi 2017

36-jahkásaš dorvoohcci, Rwandas eret, lea Davvi-Romssa diggegottis dubmehallan 13 jagi giddagassii go lea niibbiin goddán iežas ovddeš moarsi diimmá geasi.

Almmuhuvvon odne, dii. 12:05 Miessemánu 24. beaivi 2017

Orohat 22 boazodoalli Nils Mathis M. Sara ii ožžon báhčinlobi báhčit guovžža mii lea speadjan Šuoššjávrri lulábealde. Oktiibuot son lohká massán logenár miesi dan maŋemus áiggi.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:17 Miessemánu 24. beaivi 2017

Boahtte vahkkoloahpas galgá Deanu nieida heaibut Davviriikkaid meašttirgilvvuin, ja leat alla vuordámušat sutnje.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:10 Miessemánu 24. beaivi 2017

June Sommer Strask lea geahččalan feara makkár ámmáhiid ovdal go čálligođii girjjiid. Dál almmuha ođđa mánáidgirjji man lea gohčodan «Giegačivga Filius».

Almmuhuvvon odne, dii. 09:50 Miessemánu 24. beaivi 2017

Johan Mikkel Bongo lea dál Manchesteris gos terrordáhpáhus lei ikte. Son ja su olbmát áigot dál doalahallat veahá olggobealde gávpotguovddáža, várrogasvuođain.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:27 Miessemánu 23. beaivi 2017

Sosialisttalaš Gurutbellodaga Kirsti Bergstø doarju Sámi oahpahusfierpmádaga apealla odne, mainna čalmmustahttet sámegieloahpahusa dili. – NetSam bargá dehálaš áššiin, lohká stuoradiggepolitihkkár.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:23 Miessemánu 23. beaivi 2017

Stuoradiggi mearridii mánnodaga čađahit máŋga doaimma mat buoridit árgabeaivvi skuvllas ja bisseha givssidemiid. Okta doaimmain lea ásahit givssidanáittardeaddji buot Norgga fylkkaide.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:14 Miessemánu 23. beaivi 2017

Vihtta sámi dáiddára servet riikkaidgaskasaš dáiddačájáhussii «Documenta 14» Kasselis Duiskkas. – Čájáhus addá áidnalunddot vejolašvuođa gaskkustit sámi dáidaga riikkaidgaskasaččat, dadjá sámediggepresideanta Vibeke Larsen, gii searvá čájáhussii geassemánus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:35 Miessemánu 23. beaivi 2017

Sihke Guovdageainnu ja Nordys dievdojoavkkus lea čiekčan lávvordaga.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:43 Miessemánu 23. beaivi 2017
TERROR MANCHESTERIS:

Manchestera politiijain lea stuora dutkan jođus maŋŋil go iešsorbmenbomba bávkkehii konseartaviesus. Unnimusat 22 olbmo jápme dáhpáhusas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:05 Miessemánu 23. beaivi 2017
Sanner čuovvola Larsena ávžžuhusa:

Divttasvuonas lea heahtedilli, oaivvilda gieldaministtar, ja bovde čoahkkimii gos ságastallet movt Divttasvuona áššiid galgá čoavdit ja čuovvolit.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:30 Miessemánu 23. beaivi 2017