DOVDÁ IEŽASET VAJÁLDUVVON: Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara mielas hakso veahá giellalávdegotti dieđáhusas dat ahte váldet Guovdageainnu nanu gielladili dego diehttelasvuohtan, ja dál ii leat šat doppe dárbu dáppe nannet sámegiela, muhto gávpogiin. Govven: Ovlla Gaup

– Guovda­geainnu haga livčče visot suohkanat rahčan čuovvumis sámi giella­lága

Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji lea fuolastuvvan Váibmogiela dieđáhussii, go das deattuhuvvo ahte gávpogiidda galgá eanet fokus sámegieladoaimmain, ja ballá ahte Guovdageaidnu ja eará ealli sámi guovllut šaddet goazastit giellabargguineaset.

09:46 Njukčamánu 01. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.03.2017 - 09:52

NÁČ 2016:18 Váibmogiella

Ovttasbargguin Sámedikkiin ásahii ráđđehus čakčamánu 19.beaivvi 2014 lávdegotti mas lei bargun guorahallat lágaid, doaimmaid ja ortnegiid mat gusket sámegielaide Norggas. 

 

Sámi giellalávdegoddi ovdanbuvttii golggotmánu 10. b. 2016 NÁČ 2016: 18 Váibmogiella, mii lea sáddejuvvon gulaskuddamii. 

 

Gulaskuddanáigemearri lea njukčamánu 15. beaivvi 2017. 

 

Sámediggi háliida čalmmustahttit gulaskuddama nu ahte sámi servodat lea oassin guorahallama gulaskuddamis ja čuovvoleamis. 

 

Sámediggi ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta galget gulahallat lávdegotti doaibmaárvalusaid birra ja maid gulaskuddanvástádusaid birra.

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara čuoččuhus lea ahte Guovdageainnu haga, de livčče visot eará suohkanat olles Norggas, erenoamážit gávpotsuohkanat, rahčan ja bártidan hirbmadit čuovvut sámi giellalága. 

– Oažžu lávket vaikko makkár mánáidgárdái, dahje skuvlaluohkkái Romssas, ja jearrat gos oahpaheaddji lea eret. Lea oba sihkar ahte lea Guovdageainnus dahje Kárášjogas eret, soaitá Deanus. Dat muitala ahte dáin suohkaniin lea erenoamáš ovddasvástádus Norggas, jus oba galgá ge vejolaš hukset dáid ásahusaid gávpogii nu movt dát giellalávdegoddi háliida, lohká Vasara.

Disdaga lágiduvvui Guovdageainnus gulaskuddanseminára NÁČ Váibmogiela birra, mii čalmmustahtii Davvi-Sámi giellaguovllu.

 

Gullá buot kategoriijaide

Vasara mielas orrot vajálduhttán dan, go ii namuhuvvo čielgaseappot dain ovdanbuktimiin ja raporttain man dehálaččat Guovdageaidnu ja dát suohkanat leat. 

– Eanaš sámegielat bargit, mat gávdnojit dál gávpogiin Oslos, Romssas, Bådådjos ja Troandimis, leat vuolgán Guovdageainnus. Ii leat vuovdnáivuođain go mun dan logan, muhto dat lea duohtavuohta. Mu oaidnu lea dat ahte mii eat leat dušše giellaseailluhansuohkan nu movt dat lávdegoddi dadjá, mii leat buot golmma kategoriija siskkobealde. Mii leat giellaseailluhanguovlu, juo, muhto mii leat maid giella revitaliserenguovlu ja giellaovdánahttinguovlu.

 Guovdageainnus muitalii Bård Magne Pedersen, gii lea jođihan lávdegotti barggu, earret eará evttohit ahte gávpogat galggaše oažžut ovddasvástádusa ovdánahttit sámegiela.  

Evttohusas leatge bidjan Romssa davvisámegiela, Bådådjo julevsámegiela, Troandima mátta-sámegiela ja Oslo buot sámegielaid gávpogin.

Lávdegoddi lea maid evttohan Guovdageainnu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga giellaseailluhansuohkanin.

 

– Hakso veahá

Guovdageainnu sátnejođiheaddji lea ilus go Guovdageidnui biddjui maid seminára, muhto lea fuolastuvvan dán lávdegotti evttohusaide.

– Go lávdegotti jođiheaddji bláđeda dan gielladieđáhusa mii dál lea boahtán ja deattuha ahte leat gávpogat gos lea sámegiela boahtteáigi. Daid ferte nannet ja dat ožžot eanet ovddasvástádusa, ja fertejit ovdánahttit ásahusaid gávpogiin. De fas eará sániiguin eará sajis dieđáhusas dadjet ahte Guovdageaidnu ja Kárašjohka leat dakkár giellaseailluhansuohkanat. Hakso veahá go atnet min nanu gielladili dáppe dego diehttelasvuohtan, ja dál ii leat šat dárbu dáppe nannet sámegiela, muhto gávpogiin, lohká son.

 

Hábmen cealkámuša

Guovdageainnu suohkan leage bargan gulaskuddancealkámušain muhtin mánuid juo.

Vasara lohká sis lea hui nanu vuođđu mii biddjo ovdagoddái duorastaga, ja de sii buktet dan loahpalaš cealkámuša.

– Mii cealkit dan maid mun dál muitalan, ja mii leat maid dadjan ahte jus lea dainna lágiin ahte mii galgat goazastit Sis-Finnmárkku ektui, dat mii guoská giellaovdáneapmái ja vuoruhit eará guovlluid ja gávpogiid, de leat mii váralaš geainnuid alde.

 

Árvalit Našunála gáiddusoahpahusguovddáža

Vasara lohká sis leat konkrehta árvalusat, nu go ásahit našunála gáiddusoahpahusguovddáža davvisámegielas Guovdageidnui, juste daid ákkaid vuođul maid giellalávdegoddi ieš geavaha, nanu giellamodeallat ja ealli sámegiel biras.

– Mis lea vuođđu sajis, mis eai váillo oahpaheaddjit eará guovlluid ektui gos lea oahpahus rašes dilis. Mis leat sadjásaš oahpaheaddjit sajis. Seammás lea hospiteren hui lunddolaš Guovdageainnus, ja mis lea juo dat jođus, mas leat birrasii 40 gáiddusoahpahusoahppi. Jus Guovdageaidnu, gos gávdno ealli sámi biras ja servodat, ii vuoruhuvvo, de gal sámegiella jápmá 100 jagi perspektiivas, lohká Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara.

 

– Ferte doppe gos olbmot orrot

Sámi giellalávdegotti jođiheaddji Bård Magne Pedersen lohká sii leat árvalan gávpogiid, jus sámegiella galgá ceavzit boahtteáiggis, de ferte geavahuvvot doppe gos olbmot orrot.

Pedersen lohká dat ii mearkkaš ahte galgá guođđit daid sámi guovlluid ja doppe galgá goazastit.

– Mii eat leat eisege evttohan ahte áigut guođđit guovlluid mat leat gáldun dan čielga ja ealli sámegielat birrasii. Muhto ferte váldit vuhtii dan ahte mis leat leamaš sámi giellahálddašansuohkanat fargga golbmalogi jagi, ja dušše dainna dálá logiin suohkaniin leat beare unnán lassánan sámegielagat. Danne leat evttohan sámi gávpogiid, muitala son ja lohká maŋŋel gulaskuddanáiggi lea politihkalaš luoddaearru ja lea Sámedikki ja ráđđehusa duohken movt loahpas šaddá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

På forsiden nå

Anita Bjørnback čuovui girdi ikte Leavnnja girdišiljus Romssa girdišilljui. Dalle ii diehtán man son lei vajálduhttán veskui ja maid oaččui meattá sihkarvuođabearráigeahču Leavnnja girdišiljus.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:32 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Robert (fargga 6) lea okta dain ollu mánáin geat dáid beivviid leat viehkan ja čoaggán ruđa Afrihká mánáide.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:31 Golggotmánu 18. beaivi 2017

TV2 lohpida geavahit 250 miljovnna ruvnno jahkái ođđasiidda, ja 50 miljovnna ruvnno jahkái dárogiel drámái, muitaluvvo kanála ođđa TV-šiehtadeami ohcamušas. Prográmmaid sámi álbmogii ja gielalaš dahje etnalaš unnitlohkoálbmogiidda eai áiggo ráhkadit.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:49 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Geavaheddjiidráđđi lea iskan ja maŋŋálastán doavtterkantuvrraid riikkas. Finnmárku lea heajumus fylkkaid iskosis, muhto Deanu doavtterguovddáš lea oktanuppelogát sajis buot Norgga gielddain iskosis. Dainna lea sátnejođiheaddji duđavaš.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:09 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Are Wiig bijai ođđa máilmmi olahusa maŋŋebárgga go borjjastii okto Lindesnesas Davvinjárgii. Riđđun ádjánii beare čieža jándora. Dál vuordá birra máilmmi borjjastus su.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:43 Golggotmánu 18. beaivi 2017

5 nieidda ja 2 gándda leat ođđa Finnmárkku fylkkagieldda nuoraidlávdegottis.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:45 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Dearvvašvuođaministtar Bent Høie oaivvilda ahte buot pasieanttat galget beassat várret diimmuid ja digaštallat dearvvašvuođaset fástadoaktáriin neahta bokte guovtti jagi siste.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:10 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Báhčaveaji 5A/5C orohat gáibida dál ahte sin orohat okto galgá beassat guođohit guovllus man leat juogadan ránnjáorohagain.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:56 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Sisabahkkemat leat čuohcan boazodollui áiggiid čađa, ja dál ballet Basevuovddi orohagas el-fápmolinjá gáržžidit guohtoneatnamiid vel eambbo. Dát váikkuha boazodoalu nuoraid boahtteáigái, váruha advokáhta.

Almmuhuvvon odne, dii. 07:00 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Romssa fylkasuohkan lea hábmemin guovllu boazo­doalloplána ja dan oktavuođas ohcá fitnodaga mii galgá guorahallat sisabahkkemiid mat váikkuhit boazodollui.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:17 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Dás oainnát mo sámediggeráđđi lea defineren ja juohkán politihkalaš ovddasvástádussurggiid gaskaneaset.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:02 Golggotmánu 18. beaivi 2017

Lea badjel mánu áigi go politiijat burge ovtta dálu Sis-Finnmárkkus, ja duoguštedje goallosjorri dievva biergguid, maid jáhkket leamen sarvva biergun. Liikká eai vuos atte dieđuid eambbo ášši birra, muhto Ávviris leat dieđut ášši birra.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:35 Golggotmánu 17. beaivi 2017

SKAM-beakkálmas Ulrikke Falch bealušta sin geat leat loavkašuvvan dainna go Norgga ruhtadanministtar lei coggan indiána-lágan gárvvuid. Keskitalo lea giitevaš go beakkálmasat váldet su beali áššis.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:59 Golggotmánu 17. beaivi 2017