Golggotmánnu lea čuvgesrukses mánnu, go de čájehuvvo solidaritehta sidjiide geat gillájit čižžeborasdávddain, diehtojuohkin čižžeborasdávdda birra ja čižžeborasdávdadutkama doarjun. Dan oktavuođas lea Marit Aune Buljo válljen juohkit iežas vásáhusa go gulai ahte sáhttá oažžut čižžeborasdávdda. Govven: Kila Anti

– Eallin lea beare divrras váldit riskkaid

Marit Aune Buljo lei 28-jahkásaš go čájehuvvui ahte sus lea genaváddu mii dagaha sutnje stuorit riskka oažžut čižžeborasdávdda. Vaikko dárbbašii máŋga jagi jurddašanáiggi, de lea ilus go aŋkke válljii čuohpahit eret čiččiid ja monnerávssá.

16:40 Golggotmánu 07. beaivi 2016
Ođastuvvon: 07.10.2016 - 16:42

Jahki lei 2006 go Marit Aune Buljo gulai ahte sus lea genaváddu, BRCA2, mii dagaha ahte sus lea 40-80 proseantta stuorát riska oažžut čižžeborasdávdda go eará nissoniin geain ii leat dát genaváddu. Son lei 28-jahkásaš, ii ge lean goasse gullan dan genaváttu birra. Soaittáhagas gulastii ahte Oslos isket olbmuid dan geažil. Go su sogas leat leamaš iešguđetlágan borasdávddat, de mearridii son maid iskat lea go sus dát genaváddu – ja nu lei.

 

Geahččalii vajálduhttit bohtosii

Dá ii lean makkárge buorre ođas, go ávžžuhus lei ahte go lea ožžon daid mánáid maid háliida, áinnas ovdal go deavdá 35 jagi, de berre čuohpahit sihke čiččiid ja monnerávssá eret. Go oanehis áigi manai, válljii geahččalit veahá vajálduhttit dán. Ii lean vel jurddašan ge ahte áigu mánáid vel.

Golbma jagi maŋŋel go dát váivves diehtu bođii, de riegádedje sudnuide jumežat. Guokte bártnaža geat jođánit stuorruleigga. Čiččeborasdávdda jurdda bođii fas ruovttoluotta njeallje jagi maŋŋel go jumežat riegádeigga.

De álge jurdagat jorrat dan guvlui mii de dáhpáhuvvá jus duođai buohccá, ja ahte bártnážat ferteba šaddat bajás su haga. Dát jurdda balddii 35-jáhkásaš eadneolbmo.

 

– Dan dillái IN áigon gártat

Galgá go duođas čuohpahit dearvvaš rupmaša? Naba maŋit áiggi? Naba jus eambbo mánáid háliida? Man jáhkehahtti lea ahte buohccá? Goas buohccá? Vaikko man olu gažaldagat ledje maidda ii gávdnon vástádus.
– Dat mii dagahii ahte mearridin čađahit dán, lei go oidnen olbmuid geain lea borasdávda. Dien dillái IN áigon mun gártat. Dasa lassin lei munnje deháleabbo oaidnit iežan mánáid bajásšaddama dearvvašin, go oažžut eambbo mánáid maŋit áiggi.

– Fertejin jurddašit iežan mánáid birra geat leaba juo dán eatnama alde, ja ahte soai dárbbašeaba mu ain guhká.

Marit Aune Buljo

 

Guokte čuohpaheami čađahan

Gávcci jagi maŋŋel go diehtu genaváttu birra bođii, čađahii son čižžečuohpaheami. Mannan dálvvi čađahii fas dan nuppi čuohpaheami, ja opererii monneáksáid eret.

– Maŋit operašuvdnii lei olu losit ráhkkanit. Dán háve livčče liigeváikkuhusat sáhttit leat olu vearrát. Ollugat vásihit ahkemolsuma árabut go dábálaččat. Dat diehttelas ii leat juoga man sávvá 30-jahkásažžan, go oallugat vásihit heajut eallinárvvu ja váibet jođáneappot go ovdal. Lean álo leamaš hui aktiiva ja liikon hárjehallat, nu ahte jurdda ahte in beasa šat bissut aktiivan iežan mánáiguin ja irggiin balddii mu. Lihkus mus lei doarjja nuppi eará nissonis gii lea čađahan dan seamma operašuvnna man mun galgen čađahit, ja son oaččui mu mearridit čađahit.

 

Lihkolaš go bures lea mannan

Dál lea Aune Buljo geargan operašuvnnaiguin, ja lea lihkolaš go manai nu bures go manai. Ii leat gal čuođi proseantta sihkar ahte ii oaččo dan dávdda, muhto lea dál seamma jáhkehahtti oažžut dán go earát geain ii leat dát genaváddu.

Golggotmánnu lea čuvgesrukses mánnu, go de čájehuvvo solidaritehta sidjiide geat gillájit čižžeborasdávddain, diehtojuohkin čižžeborasdávdda birra ja čižžeborasdávdadutkama doarjun. Dál go ieš diehtá nu olu dán borasdávdda birra, lea hui ilus go golggotmánu čalmmustahttojuvvo čiččeborasdávda. Dieđut ja máhttu lea dehálaš. Leat ain dušše golmmas logi olbmos geain lea dát genaváddu, geat dihtet dan birra.

 

Ávžžuha iskkahit
– Danne ávžžuhan buohkaid iskat lea go sis dát genaváddu. Lea go du bearašhistorjjás olu borasdávda, iskkat iežat. Vaikko lea golggotmánnu čuvgesrukses mánnu, de lea munnje áibbas eará fokus dán mánu. Go munno mánáin lea riegádanbeaivi dalle. Illubeaivi golggotmánus juohke jagi, loahpaha Marit Aune Buljo.

Fáddásánit
Magasiidna

På forsiden nå

Sámediggeválggas vuoittahalle gaskageardán bellodagat

Árjjas livčče beassan sisa Sámediggái golbma áirasa jus sámediggeválggas livčče dássádahttináirasat. Dál gáibida Árjja áidna sámediggeáirras válgaortnega rievdadit.

Almmuhuvvon ikte, dii. 12:01 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Politiijat vuoddjájit báikái.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:32 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Eanet ja eanet biktasiin leat dál šleđggonat, muhto NAF oaivvilda dat lea njuolgut várálaš. Sii leat iskan biktasiid, ja gávnnahan ahte eai doala dási.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:56 Golggotmánu 22. beaivi 2017

FeFo árvvoštallá ásahit fas 5-kilomehter rájá olgoriikalaččaide. Áŋgiris guollebivdi, deatnulaš Ellen Kristina Saba, illuda go báikeolbmot besset fas okto bivdit iežaset guollejávrriin.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:52 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Jus doivot ahte dát fasttes dávdá, čáhppesjápmu nogai maŋŋel go stálii 1300-logus, de válddát boastut. Dán jagi lea dávda njommon 849 olbmui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:59 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Dán jagáš Stuorračoahkkimis Deanus nuoraide lei fáddán psyhkalaš dearvvašvuohta, go olbmuin leat dovddut lunddolaš ja stuorra oassi eallimis. Deanu Sámeskuvlla nuoraid mielas lea dehálaš fáddá man dán jagi leat fuomášuhttán.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:12 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Lávvordaga maŋŋelgaskabeaivvi beaškkehedje guokte biilla oktii, Ákšovuonas, Láhpi suohkanis. Ii okta ge roasmmehuvvan bahuid lihkohisvuođas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:15 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Ikte lei NOAH jahkásaš čuovgavázzin náhkkeealáhusa vuostá. Vázzin lei 30 gávpogis, ja lágideaddjit árvvoštallet ahte ledje oktiibuot 8 900 olbmo vázzimiin.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:04 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Disdaga boahtte vahkkus lea fylkkalávdegotti čoahkkin, gaskavahkku ja duorastaga fas fylkkadiggi. Politihkkarat ožžot eambbo dieđuid Finnmárkku ja Romssa ovttastumi birra.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:37 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Dál lea FA Sámi presideanttas viimmat illusáhka sidjiide geat leat váillahan Sámecupa.

10:55 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Dáiddár Linda “Zina” Aslaksen lea málen dáiddagova Scandic hotealla guossestobu seaidnái, mii lea inspirerejuvvon sámi meavrresgári dološ symbolain. Hotealladirektevrra mielas lea dát dat čábbámus seaidni olles Kárášjogas.

09:03 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Vuollegis viessoloatnareanttut ja buorideapmi Norgga ekonomiijas sáhttá nannet viessohattiid. NBBL ođđa rapporta čájeha ahte viessohattit sáhttet jorggihit juo boahtte jagi.

11:34 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Sámi artista Sofia Jannok oažžu 1,3 miljovnnasaš stipeandda Ruoŧa dáiddalávdegottis Konstnärsnämnden.

10:33 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Dearvvašvuođadirektoráhtta ávžžuha mánnodaga heaitit, go de lea heaitinbeaivi.

09:31 Golggotmánu 21. beaivi 2017